Rostlinolékařský portál

Druhy bakterií hojně se vyskytující ve všech složkách životního prostředí. Některé druhy tohoto rodu mohou být za určitých podmínek patogeny člověka (např. P. aeruginosa). Vybrané druhy potlačují patogenní houby či bakterie případně mohou mít částečně i insekticidními a nematocidní účinky. 
Hostitelské spektrum zahrnuje původce houbových a bakteriálních onemocnění rostlin, např.: Macrophomina phaseolina, Helminthosporium tetramerum, Alternaria tenuis, Fusarium sp., Sclerotinia sp., Gaeumannomyces graminis, Pythium ultimum, Rhizopus sp., Thielaviopsis basicola, Tilletia caries, Erwinia amylovora, Rosellinia necatrix, Plasmopara viticola, Botrytis cinerea, Phytophthora infestans atd.

Na rozdíl od rodu Bacillus, který může tvořit spory a dovoluje tak druhu přežít v nepřiznivých podmínkách prostředí, Pseudomonas tuto schopnost nemá. Díky tomu jsou bakterie tohoto rodu citlivější na nepříznivé podmínky při technologických procesech a znevýhodňuje je to tak při výrobě formulace pro komerční použití. Momentálně jsou komerční formulace dostupné na trhu v kapalné nebo smáčitelné práškové formě (hlavně na bázi mastku). 
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Zástupci rodu Pseudomonas jsou gramnegativní aerobní tyčinkovité bakterie o rozměrech 0,5 až 0,8 μm krát 1,5 až 3,0 μm. Pohyblivost je zajištěna jedním nebo více bičíky. Druhy se rozlišují biochemickými a DNA hybridizačními testy. Některé druhy jsou fluorescenční.

U houbových a bakteriálních patogenů může být infekce druhem Pseudomonas zaměněna za infekci jiným druhem patogenní bakterie, např. rodu Streptomyces nebo Bacillus subtillis Rozlišení je možné na je možné na základě mikroskopických znaků, nicméně přesnější identifikace druhů musí být provedena pomocí molekulárních metod. 
U infekcí hmyzu je možná záměna za infekci jinými entomopatogenními druhy bakterií, např. rodem Bacillus thuringiensis, Xenorhabdus či Photorhabdus. Rozlišení je možné na je možné na základě mikroskopických znaků, nicméně přesnější identifikace druhů musí být provedena pomocí molekulárních metod.

Infekce hmyzu druhem Pseudomonas se projevuje septikémií, kdy dochází k vnitřní dekompozici, tělo hostitele měkne, ztekucuje a mění barvu na hnědočernou. 
U houbových a bakteriálních patogenů způsobuje retardaci růstu a potlačuje rozvoj symptomů u napadených rostlin.

Druhy Pseudomonas sp. využívané k potlačení patogenní myko a bakteriální flóry netvoří spory. Vývoj probíhá zpravidla v několika krocích zahájených přichycením volných buněk k povrchu hostitele, následovaným vytvořením mikrokolonií, které vznikají binárním dělením. Nově vytvořené buňky se oddělují z kolonie a zaujímají nové plochy. V průběhu celého cyklu buňky produkují celou řadu látek, které ovlivňují rostlinu i patogenní faunu a flóru v blízkém okolí rostliny. Za příhodných podmínek (teplota 32 °C) dokáže kolonie zdvojnásobit svou velikost za 24–48 hodin. 
Průběh infekce P. protegens zahrnuje širokou škálu mechanismů, které působí od průniku do těla hmyzu potravou přes usazení ve střevě hostitele, kde způsobí rozklad střevní mikroflóry a střevního epitelu a průnik do hemocoelu. Jakmile se bakterie usadí v hemocoelu, způsobí systémovou infekci (spetikémii) produkcí insekticidního Fit toxinu a dalších látek, které způsobí následně smrt hmyzu.

Druhy Pseudomonas spp. produkují množství bioaktivních metabolitů, které vykazují antimikrobiální, insekticidní, nematocidní a antifungální účinky. Tyto sloučeniny se podílejí na snižování infekcí rostlin patogeny a umožňuje tak významné uplatnění bakterií rodu Pseudomonas v různých odvětvích, jako je farmacie a zemědělství. S využitím bakterií se počítá v uzavřených i otevřených systémech, prakticky je využitelná pro všechny pěstované druhy kulturních plodin (ovoce, zelenina, réva, polní plodiny). 
Pseudomonas spp. využívané v ochraně rostlin rozlišujeme do několika linií reprezentovaných druhy: 

• Linie P. fluorescens (zahrnuje např. P. chlororaphis, P. fluorescens, P. asplenii, P. syringae, P. putida) 
• Linie P. aeruginosa (zahrnuje např. P. linyingensis nebo rod Azotobacter)

P. protegens a bakterie z podskupiny P. chlororaphis vykazují též insekticidní účinky, respektive produkují toxiny příbuzné hmyzímu toxinu produkovanému bakteriemi rodu Photorhabdus a Xenorhabdus spp. Jedná se o bakteriální symbionty žijící ve střevech entomofágních hlístic. Toxiny produkované bakteriemi rodu Photorhabdus mají insekticidní účinnost proti larvám řádu Lepidoptera. 
Ve světě i v ČR jsou dostupné komerční preparáty na bázi Pseudomonas spp.

Š. Radová, ÚKZÚZ