Rostlinolékařský portál

Lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek rajče (S. lycopersicum), a dále lilky („divoké brambory“) S. demissum, S. tuberosum var. cultum, S. tuberosum var. chiloense, S. tuberosum var. sabinii.

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum rzi Puccinia pittieriana v ČR probíhal v roce 2024.

Na listech napadených brambor a rajčat se tvoří chlorotické skvrny a puchýře (pustuly) o průměru 3–5 mm. Skvrny jsou propadlé ze svrchní strany listů dolů. Okrouhlé léze mění barvu z bledě žluté do červené až hnědé.

Na bramboru je možná záměna se rzí Aecidium cantense, která napadá i stonky a listy. Dochází k jejich deformaci, často také k přerušení stonku. A. cantense tvoří větší listové pustuly velikosti 5–10 mm, které se skládají z mnoha jednotlivých aecií, v průměru asi 0,5 mm. Tato rez se ale vyskytuje pouze v Peru. Nedávno byl popsán druh Puccinia telimutans, který byl dříve zaměňován s P. pittieriana. Jmenovaný druh byl identifikován jako původce mexické rzi u endemických planých brambor (S. demissum a S. verrucosum) v Mexiku. Na rajčeti lze druh P. pittieriana identifikovat snadno, neboť jiný druh rzi napadající rajče není znám.

Jde o mikrocyklickou rez, která vytváří pouze telia a teliospory. Při teplotě 15 °C a nižší, teliospory klíčí (jinak zůstávají dlouhou dobu v odpočinkovém stadiu) a po meióze (zracím dělení) se vytvářejí bazidie s bazidiosporami (asi za 3–24 hodin). Bazidiospory jsou přenášeny větrem na nové hostitelské rostliny. Zde klíčí, klíčící vlákna splývají a vytvářejí se opět nové pustuly a ložiska telií s teliosporami. Inkubační doba vývinu pustul je krátká, 14–16 dní při teplotě 16 °C nebo kratší, celkový vývoj lézí trvá po inokulaci bazidiosporami 30–40 dní. Při vyšších teplotách nejsou bazidiospory vytvářeny, šíření se tedy děje zvláště za chladnějších podmínek (při průměrné teplotě 10 °C). Houba přežívá na zbytcích natě nebo na plevelných a volně rostoucích rostlinách z čeledi Solanaceae. Doba životaschopnosti teliospor nebyla dosud přesně určena, ale teliospory mohou přetrvávat na rostlinných zbytcích v půdě a dostat se i na exportované hlízy.

Potenciál šíření vzduchem je velký, jako u všech rzí, ale šíření bazidiospor je limitováno velmi krátkou dobou života ve srovnání s teliosporami. Jejich rozšíření vzduchem na jiné kontinenty je spíše nepravděpodobné. Houba může být šířena na listech nebo hlízách (na živém materiálu pro šlechtitelské účely) nebo na mrtvém rostlinném materiálu, rostlinných zbytcích nebo v zemině ulpělé na hlízy.

Ekonomicky významným škodlivým organismem na bramboru je tato rez pouze v Kolumbii a Ekvádoru. Může působit silnou defoliaci. Zatím nejsou informace, že by rez poškozovala rajčata.

Kostarika, Peru (Andy), Kolumbie, Ekvádor, Venezuela, Mexiko.

P. pittieriana se podle prováděcího nařízení Komise EU 2019/2072 řadí mezi karanténní organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. K zabránění zavlečení této rzi a dalších karanténních škodlivých organismů napadajících brambory do EU uvedené prováděcí nařízení mimo jiné zakazuje (v příloze VI) dovoz sadby bramboru ze všech třetích zemí kromě Švýcarska a dovoz konzumních brambor z většiny třetích zemí. P. pittieriana je zařazena v seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

I. Svobodvá, ÚKZÚZ.

​EFSA pest survey card.