Hostitelské spektrum
Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh byl pozorován především na druzích rodů dub (Quercus spp.), buk (Fagus spp.), habr (Carpinus spp.), vrba (Salix spp.) atp.
Popis
Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 0,9–1,8 cm dlouhý a má štít velmi okrouhlý na bocích bez trnů a dalších struktur. Tykadla jsou charakteristicky krátká jak u samic, tak i samců. Krovky jsou zbarveny velmi charakteristicky, jsou černé se čtyřmi žlutými znaky. Barva zbytku těla je černá kromě nažloutlých bází tykadlových článků a končetin. Nohy jsou relativně dlouhé a mají mírně kyjovitě rozšířená stehna. Larva tohoto druhu je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá (viditelné jsou jen rudimenty hrudních končetin) a směrem k hlavě se larva mírně rozšiřuje. Kusadla larev jsou silně sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.
Možnost záměny
Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší barvou těla. Od podobně zbarvených druhů (např. rod Plagionotus spp.) se druh k. beraní odlišuje především přítomností žlutého proužku na štítu ihned za hlavou a absencí žluté kresby na krovkách ve tvaru tečky. Ta je opět charakteristická pro druh Plagionotus arcuatus.
Příznaky poškození/napadení
Larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých dřevin, kde pro svůj vývoj upřednostňují především silnější větve, odumřelé kmeny a pařezy. Jedná se o dřeviny s významnými fyziologickými problémy (stres suchem, přirozená senescence atp.) nebo dřevní hmotu, která je uložena v neodkorněném stavu brzy po pokácení. Do běle chodby zasahují většinou ze začátku vývoje. V pozdějších fázích vývoje, tedy při kuklení, se chodby propracovávají hlouběji do dřeva. Tyto chodby mohou být až 5–10 cm dlouhé.
Možnost záměny poškození/napadení
Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.
Životní cyklus
Dospělci poletují dominantně v červnu a červenci s tím, že při teplejších podmínkách se rojení může i uspíšit. Přes zmíněné období probíhá kladení na hostitelské dřeviny nebo dřevinný materiál. Následuje larvální vývoj, který je z pravidla ukončen až příští rok. Generace je tedy dvouletá, ale může dojít také k prolongaci vývoje vlivem špatných podmínek.
Hospodářský význam
Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, protože napadá pouze oslabené dřeviny, navíc je také technickým škůdcem, a to pro svůj částečný vývoj v dřevní hmotě blíže dřeni, ale ani tak nepůsobí závažné ekonomické škody.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...