Rostlinolékařský portál

Jedná se o monofágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na dřevinách rodu buk (Fagus spp.). Ve výjimečných případech se tento druhy vyskytuje také na javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Mimo střední Evropu jsou nálezy také na jilmech (Ulmus spp.), jasanech (Fraxinus spp.), v jírovci maďalu (Aesculus hippocastanum) a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia).

Jedná se o druh v dospělém stadiu cca 1,5–4,8 cm dlouhý, který má hlavu, štít i krovky krásně blankytně modře zbarvené s charakteristickými černými znaky. Krovky i celé tělo je s bělavým zplstnatěním na povrchu.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla a barvou těla. Je to druh nezaměnitelný s žádným jiným druhem jmenované čeledi. 

Samice kladou vajíčka hluboko do puklin suchého tvrdého dřeva hostitelského stromu, proto je samička vybavena dlouhým kladélkem. V zásadě je jedno, zda jde o čerstvě pokácený buk, jeho zlom ležící v porostu již několik let, nebo mrtvá dřevní hmota ještě na živém stromu. Larvy se vyvíjejí pod kůrou a ve dřevě, kde pro svůj vývoj upřednostňují především silnější větve, kmeny a velké kusy mrtvého dřeva. V pozdějších fázích vývoje, tedy při kuklení, se chodby propracovávají hlouběji do dřeva. Tyto chodby mohou být až 25 cm dlouhé.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v červnu a s výskytem pokračují až do září, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který pokračuje celkem tři roky, kdy poslední zimu již zimuje dorostlé imágo v kukelní komůrce, ze které se v době rojení prokousává ven.

Je nutné říci, že se jedná o druh legislativně chráněný – zvláště chráněné druh dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto je jeho výskyt na stromech velmi pozitivní událostí.

P. Martinek, MENDELU