Hostitelské spektrum
Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách s tvrdým dřevem. Druh byl pozorován především na druzích rodů dub (Quercus spp.), buk (Fagus spp.), habr (Carpinus spp.), vrba (Salix spp.) a ovocných druzích dřevin atp.
Popis
Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 0,8–1,2 cm dlouhý a má štít velmi okrouhlý, na bocích mírně protažený do lomené hrany. Toto všechno je patrné při pohledu ze svrchní strany. Tykadla jsou charakteristicky krátká jak u samic, tak i samců, vždy dlouhé jako tělo, nebo jsou převážně kratší u samic. Krovky jsou zbarveny velmi charakteristicky, jsou červené s mírně světlejším (ale také s červeným zbarvením) ochlupením celého těla. Barva zbytku těla je také červená s černými končetinami a také hlavou.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá (viditelné jsou jen rudimenty hrudních končetin) a směrem k hlavě se larva mírně rozšiřuje. Kusadla larev jsou silně sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.
Možnost záměny
Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší barvou těla a také relativní robustností především v zadečkové části. Tímto se značně odlišuje od podobně zbarveného druhu Anisarthron barbipes.
Příznaky poškození/napadení
Larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých dřevin, kde pro svůj vývoj upřednostňují především silnější větve, odumřelé kmeny a pařezy, ale dle literatury jsou jedinci schopni vývinu v materiálu o tloušťce nad 4 cm. Jedná se o dřeviny s významnými fyziologickými problémy (stres suchem, přirozená senescence atp.) nebo o čerstvě pokácenou dřevní hmotu. Do běle chodby zasahují většinou ze začátku vývoje. V pozdějších fázích vývoje, tedy při kuklení, se chodby propracovávají hlouběji do dřeva. Tyto chodby mohou být až 5 cm dlouhé.
Možnost záměny poškození/napadení
Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.
Životní cyklus
Doba vývoje se u tohoto druhu udává dvouletá, ale může dojít příznivými podmínkami k urychlení vývoje, generace bude tedy jen jednoletá. Druh přezimuje v larválním i kukelním
stadiu, vzácně při velmi teplých podzimech se mohou vylíhnout nová imaga již před zimou. Imaga se převážně líhnou na jaře a patří k prvým jarním druhům, tedy cca duben–květen.
Hospodářský význam
Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, který napadá pouze oslabené dřeviny, navíc je také technickým škůdcem pro svůj částečný vývoj v dřevní hmotě blíže dřeni, ale ani tak nepůsobí závažné ekonomické škody.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...