Rostlinolékařský portál

Jedná se o širokého polyfága. K hostitelským rostlinám patří liány, listnaté a ovocné dřeviny. Réva vinná (Vitis vinifera), plamének plotní (Clematis vitalba), jilm vaz (Ulmus laevis), pěnišníky (Rhododendron), dále rostliny z čeledi vrbovité (Salicaceae). Z dalších kulturních plodin se jedná o meruňky a maliníky.

První známý nález je datován z roku 1963 v Brně. V současnosti jsou záchyty v okolí vinic na jižní Moravě a v xerotermních oblastech. Vzácně v intravilánech měst, v zahrádkách a ruderálech.

Dospělci dosahující velikosti 5–6 mm mají člunkovitý tvar těla. Tělo je zbarveno do světle hnědých až okrových odstínů. Křídla jsou průhledná a střechovitě složena nad zadečkem. Na hlavě má složené oči s výraznými černými skvrnami. Mezi očima nápadná černá kruhovitá skvrna, která je důležitá jako determinační znak. Štít je světle hnědý bez výrazných kreseb.
Vajíčka jsou oválná.
Nymfy nemají křídla. Nymfy od nejmladších instaru mají zvýrazněný hrudní segment s tmavě hnědým probarvením. Melanické zbarvení postupuje do bazální části hrudních končetin. Na předposledním zadečkovém článku má viditelné dvě tmavé skvrny. Hlava je zvýrazněna tmavými velkými oči. Tmavá skvrna ve střední části hlavy chybí.

Možnost záměny s některými druhy křísů. Nymfy mohou být snadno zaměnitelné s nymfami kříska révového (Scaphoideus titanus). Oba druhy mají v nymfalním stadiu dvě tmavé skvrny na zadečkové části. Křísek kyklopský má dvě skvrny na předposledním zadečkovém článku na rozdíl od kříska révového, který je má umístěné na posledním zadečkovém článku. Jednotlivé determinační znaky, kterými se rozlišují, jsou lépe viditelné ve stadiu imag.

Imaga i nymfy způsobují na rostlinách příznaky posátí. Jde o světlé, žluté skvrnky na listech.

Poškození lze zaměnit s poškozením způsobeným jinými savými škůdci.

Má jednu generaci ročně. Přezimuje ve stadiu vajíčka na rostlině. Nymfy se vyskytují od konce května. Dospělci se začínají objevovat od konce července do konce září.

Phlogotettix cyclops nezpůsobuje přímé škody sáním jeho nebezpečnost spočívá, že může být potenciálním vektorem regulovaného škodlivého organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma, původce fytoplazmového zlatého žloutnutí révy. Fytoplazmové zlaté žloutnutí révy je považováno za hospodářsky nejvýznamnější chorobu evropské révy vinné ve všech hlavních pěstitelských oblastech Evropy.

Jeho původní domovinou je Asie – Čína, Japonsko, Korea, Taiwan, Dálný východ Ruska. Postupně se rozšiřuje i po Evropě. Počátek invaze na evropském kontinentu je zaznamenán z roku 1885 ve Francii.

J. Patočková, ÚKZÚZ