Rostlinolékařský portál

Kladení a hálky tohoto druhu se tvoří na stromech druhu – dub cer (Quercus cerris).

Dospělci této bejlomorky jsou drobní (2−3 mm dlouzí) dvoukřídlí. Díky velikosti jsou determinační znaky poměrně špatně rozpoznatelné bez použití optické a zvětšovací techniky. Charakteristickými znaky jsou růžencovitá tykadla o cca 15 článcích na hlavě dospělců.

Velikostí a tvarem těla jsou dospělí jedinci lehce zaměnitelní s ostatními zástupci dvoukřídlých podobné velikosti. Spolehlivá determinace tohoto druhu je dle pobytových znaků, resp. dle hálek popsaných níže.

Na svrchní straně listů dubů se tvoří 2−3 mm vysoké hrbolky diskovitého tvaru. U tohoto druhu hovoříme o tzv. hálkách. Hálky se na listech mohou tvořit ve větším množství. Ojediněle můžeme na jednom listu zaznamenat přítomnost až 20–50 ks hálek.

Záměna druhu je díky přítomnosti specificky vypadajících hálek na listech velmi nepravděpodobná. V souvislosti s hálkotvornými zástupci na dubech je možnost záměny za některé druhy čeledi žlabatkovitých. Druhy žlabatek (na rozdíl od bejlomorek) tvoří hálky na spodní straně listů, nikoliv na svrchní.

Larva se vyvíjí pouze v listech, resp. v hálkách, které se na listech postupně tvoří. Na podzim, tedy v době, kdy listový aparát opadává, larva vyleze z hálky ven a přelézá do svrchních vrstev půdního substrátu, kde se kuklí. V půdním prostředí také probíhá zimování. U bejlomorek tvořících hálky na listech dřevin obecně zaznamenáváme pouze jednu generaci v roce.

Díky výskytu hálek na asimilačním aparátu může dojít k úbytku fyziologické aktivity hostitelské dřeviny. Hynutí hostitele je velmi nepravděpodobné a vyžadovalo by velké počty hálek na téměř veškeré listové ploše, k čemuž normálně nedochází.

P. Martinek, MENDELU