Rostlinolékařský portál
tykev obrovská
Cucurbita maxima
čeleď: tykvovité (Cucurbitaceae)
Další české názvy: dýně obrovská
EPPO kód: CUUMA
Popis
Jednoletá jednodomá bylina. Lodyha je poléhavá, drsně chlupatá až štětinatá, okrouhlá a větvená, dlouhá 2–5 m, Úponky větvené ve 2–3 ramena. Listy dlouze řapíkaté, dlanitě 5–7úhelníkovité, na bázi celokrajné, 30–50(–55) cm velké. Květy jednotlivé, vyrůstají v úžlabí listů, mají 70–100 mm v průměru a zlatožlutou barvu. Květy jsou 5četné, se srostlým kalichem a korunou. Samčí květy s 5 tyčinkami, 4 nitky jsou srostlé po dvou a jedna volná, prašníky esovitě zakřivené, všechny spojené, tvoří střední sloupek. Samičí květy s trojhrannými nebo laločnatými staminodii. Semeník ze 3–5 plodolistů a s mnoha vajíčky, čnělka je krátká, 3–5 dvoulaločných blizen. Plodem je bobule. Plody jsou kulovité, smáčklé, sféroidní nebo polokulovité, 30–80 cm dlouhé a až 100 kg těžké. Vnější oplodí je měkké, vnitřní oplodí je dužnaté. Povrch je hladký, síťovaný nebo rýhovaný. Barva plodu je bělavá, zelená, žlutá, oranžová nebo nahnědlá, vnitřní oplodí je žluté nebo oranžové. Semen je mnoho, jsou široce až úzce vejcovitá, zploštělá, 20–30 mm dlouhá, bílá až nažloutlá nebo nahnědlá a hladká. Kvete od června do září (října). Je teplotně náročnější než C.pepo.
Pěstuje se jako zelenina nebo krmivo pro domácí zvířata. Původem v Jižní Americe, od severní Argentiny a Bolívie po jižní Peru. Pěstuje se v nejteplejších oblastech mírného pásma, v subtropech a tropech celého světa.
Časté choroby
Virová žlutá mozaika cukety (Zucchini yellow mosaic virus), virová mozaika dýňovitých (Cucumber mosaic virus), bakteriální skvrnitost okurky (Pseudomonas syringae pv. lachrymans), antraknóza dýňovitých (Colletotrichum orbiculare), padlí dýňovitých (Podosphaera fuliginea, Golovinomyces cichoracearum var.cichoracearum), šedá hniloba dýňovitých (Botrytis cinerea).
Častí škůdci
Mšice řešetláková (Aphis nasturtii), můra kapustová (Lacanobia oleracea), vrtalka jihoamerická (Liriomyza huidobrensis), vrtalka Liriomyza trifolii, krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa), třásněnka Thrips palmi, mšice broskvoňová (Myzus persicae), kovolesklec gama (Autographa gamma), osenice polní (a další druhy rodu osenice) (Agrotis segetum), tiplice bahenní (a další druhy rodu tiplice) (Tipula paludosa), květilka všežravá (a další druhy rodu květilka) (Delia florilega), plzák španělský (Arion lusitanicus), slimáček polní (a další druhy slimáčků) (Deroceras agreste), hryzec vodní (Arvicola terrestris), hraboš polní (Microtus arvalis).
Odkazy a použité zdroje
Kůdela, V., Kocourek, F. a Bárnet, M. České a anglické názvy chorob a škůdců rostlin: Czech and English names of plant diseases and pests. Praha: Česká akademie zemědělských věd, Odbor rostlinolékařství, 2012. ISBN 978-80-905080-4-0
Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1
Metodika IOR – tykve
Střídání plodin
Tykvovité se v osevním postupu doporučuje zařadit po víceleté přestávce.
Vliv předplodiny
Vhodnými předplodinami jsou jeteloviny, obilniny, zelenina. Cukety a ostatní tykve se nedoporučuje pěstovat po druzích z čeledi tykvovitých Cucurbitaceae.
Volba pozemku
Nejvhodnější půdy jsou typu černozemě nebo hnědozemě, bohaté na humus. Nevhodné jsou zamokřené nebo písčité a lehké půdy.
Zařazují se do kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, nesnáší větrné polohy, kde dochází k mechanickému poškození listů.
Nároky na stanoviště jsou podobné jako u okurek. Teplotní nároky jsou však o něco nižší než u okurek a u tykve muškátové a tykve velkoplodé.
Optimální teplota pro pěstování je 18–24 °C. Semeno klíčí při 20 °C, minimální teplota je 10 °C.
Výsev
Cukety i ostatní tykve se většinou pěstují z přímého výsevu. Vysévá se ve druhé dekádě května (v závislosti na oblasti lze vysévat i začátkem května, případně výsev zakrýt netkanou textilií) pneumatickým secím strojem. Hloubka výsevu je 30–50 mm, spon je 1,5 x 0,4–0,7 m. Optimální počet rostlin je 1,5/m2.
Výsadba
Cukety lze pěstovat i z předpěstované sadby.
Při pěstování ze sazenic se vysévá do krytých prostor v poslední dekádě dubna. Sazenice mají mít při výsadbě vyvinuté děložní lístky, případně maximálně dva pravé listy. Starší sazenice jsou na přesazování citlivé.
Péče o porost
Ošetřování spočívá v časné počáteční kultivaci (rostliny brzy značnou část půdního povrchu zakryjí) a v závlaze. Výnos lze zvýšit umístěním včelstva do porostu.
Sklizeň
Sklizeň tykví začíná 50–60 dní po výsevu a provádí se každý 2–3 den. Sklízí se v rukavicích (stopka plodu je pokryta drobnými ostrými chloupky), plody se odřezávají nožem se stopkou o délce do 30 mm.
V zahraničí se u nejmenších plodů ponechává i květní koruna. Konzervárny vykupují plody o průměru do 40 mm, od 40 do 60 mm nebo do 80 mm.
Při sklizni pro trh se plody třídí do 3 skupin. Podle délky: od 70 do 140 mm, nad 140 do 210 mm a nad 210 do 300 mm nebo podle hmotnosti: od 50 do 100 g, nad 100 g do 225 g a nad 225 g do 450 g.
Plody se ukládají do přepravek a balí se zpravidla do kartónových krabic. Měly by se co nejrychleji po sklizni zchladit na 10 °C.
Výnos závisí na velikosti plodů. Konzervárny a rovněž spotřebitelé mají zájem o malé plody. Navíc plody, které přerůstají, snižují násadu dalších plodů. Při sklizni plodů o průměrné hmotnosti 80–350 g je výnos 25–50 t/ha.
Plody se uchovávají při 5–8 °C a 95 % vzdušné vlhkosti po dobu 10 dnů.
Stínění a zakrývání porostu
Agrotechnické zásahy v porostu
Cílem zpracování půdy je připravit optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin a tím i pro dosažení vysokého výnosu v odpovídající kvalitě. Přípravou půdy rozumíme v prvé řadě mechanické zpracování půdy, kterým se zasahuje do fyzikálního stavu (hospodaření s vodou, vzdušného režimu půdy), do biologického stavu (podmínky pro život půdních mikroorganizmů) i do chemického stavu (uvolňování živin z jílovito-humusového komplexu do půdního roztoku).
Volba odrůdy
U cuket jsou vyšlechtěny odrůdy se světle nebo tmavě zelenou, žíhanou, žlutou, hnědou až černou, nebo naopak bílou pokožkou. Mimo odrůd s válcovitými plody existují i odrůdy s kulatými plody. Ve světovém sortimentu jsou i odrůdy partenokarpické.
Výběr osiva a sadby
Důležitým opatřením je využívání certifikovaného osiva.
Výběr výsadbového materiálu
Hnojení, vápnění a vodní režim
Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu
Hnojení a vápnění
Doporučuje se pravidelně provádět agrochemický rozbor reprezentativního vzorku půdy na obsah živin (N, P, K, Ca, Mg) a stanovit hodnotu pH.
Harmonická výživa přispívá k optimálnímu vývoji rostlin a jejich přirozené schopnosti odolávat infekčnímu tlaku patogenů. Veškeré hnojení je vhodné provádět na základě aktuálního obsahu živin v půdě.
Tykev se pěstuje v 1. trati (je možno aplikovat až 40 t chlévského hnoje na 1 ha), přičemž se svými půdně-ekologickými nároky i systémem výživy a hnojení blíží ostatním plodovým zeleninám, především okurkám. Uvádí se odběr živin jedné tuny produkce tykve: 1,8 kg N; 0,6 kg P; 2,6 kg K; 2,0 kg Ca; 0,48 kg Mg a 0,4 kg S.
Z hlediska nároků na půdní reakci vyžaduje tykev pH 6,0–7,5. Tykev je vysoce náročná na dostatek Zn, který kumuluje ve zvýšené míře ve svých semenech. Pro doplnění zásoby zinku v půdě je k dispozici např. nitrozinek a další hnojiva k půdní či mimokořenové aplikaci (viz Registr hnojiv ÚKZÚZ). Příjem zinku z půdy je výrazně ovlivněn půdní reakcí., kdy neutrální a alkalické půdy jeho příjem redukují, proto je vhodné udržet půdní reakci spíše v rozpětí pH 6,0–6,6.
Vodní režim
Při nerovnoměrném a nedostatečném zásobování vodou dochází k růstu deformovaných plodů, které mohou být i hořké.
Nedostatek vláhy vede rovněž k opadávání květů, květních poupat i zpomalení vývoje rostlin.
Nakládání s posklizňovými zbytky rostlin
Odstraňování chřadnoucích a odumřelých částí stromů a keřů
Dodržování časového odstupu mezi likvidací a založením nové výsadby
Ochrana a podpora užitečných organismů
Rozhodování o provedení ošetření
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Chemická regulace plevelů
Perzistence a vliv na následné plodiny/Rezidua herbicidů v půdě
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
Herbicidní regulace plevelů v porostech konkrétních plodin
Rezistence plevelů a antirezistentní strategie
Povolené přípravky na regulaci plevelů
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Význam plevelů pro užitečné organismy
Regulace dozrávání, desikace
Další prostředky na ochranu rostlin
Rostlinolékařský portál se načítá...