Hostitelské spektrum
Hlavním hostitelem patogenu je douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), za významné hostitele jsou považovány některé druhy jedle (Abies spp.) a zerav obrovský (Thuja plicata), k dalším hostitelům se řadí borovice (Pinus spp.), jedlovce (Tsuga spp.), modříny (Larix spp.) a smrky (Picea spp.).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu C. sulphurascens se v ČR prováděl v roce 2025.
Příznaky poškození/napadení
C. sulphurascens způsobuje laminovanou kořenovou hnilobu. Mezi příznaky napadení patří zkrácený terminální růst, řídké olistění, malé jehličí, chloróza (žloutnutí), ale často jsou napadené stromy vyvráceny dříve, než se příznaky plně projeví. Příznaky v korunách stromů se mohou objevit během 5 až 15 let po počáteční infekci a větší stromy žijí v průměru 10 let po nástupu příznaků koruny. Sazenice zasazené do místa se zdrojem infekce mohou odumřít během prvního roku. Kolonizované pařezy a infikované stromy slouží jako „centra“ postupně se rozšiřujících oblastí infekce kořenovými chorobami, když se houba pomalu pohybuje dolů po kolonizovaných kořenech stromů a nahoru po kořenech dříve neinfikovaných jedinců. Infekční centra se rozšiřují rychlostí asi 30 cm za rok.
Čerstvě nařezané dřevo může mít počínající rozklad charakterizovaný červenohnědou až čokoládově hnědou barvou přítomnou ve vnějším jádrovém a bělovém dřevě. Plodnice C. sulfurascens jsou jednoleté, nenápadné a spíše vzácné. Jsou ploché, šedohnědé až čokoládově hnědé
Životní cyklus
C. sulphurascens může přetrvávat jako saprotrof v kmenech řezaných stromů po velmi dlouhou dobu.
Způsoby šíření
Laminovaná hniloba kořenů se šíří především kontaktem kořenů mezi infikovanými a neinfikovanými hostitelskými stromy. Nešíří se nekolonizovaným mrtvým dřevem, ale může infikovat živý kořen, který proroste do kontaktu s infikovaným mrtvým dřevem. Nejpravděpodobnějším způsobem šíření na velké vzdálenosti je doprava infikovaných kmenů nebo kůry jehličnanů.
Hospodářský význam
Patogen způsobuje rozpad kořenů vedoucí k odumření stromů nebo snadnějšímu vyvrácení vlivem větru. Ztráty způsobené houbou se odhadují na 4,4 milionu m3 dřeva v severozápadních Spojených státech a v Britské Kolumbii.
Zeměpisné rozšíření
Patogen se vyskytuje na jehličnanech v Severní Americe (Kanada, USA), Asii (Čína), v Rusku a v Turecku.
Fytosanitární regulace
Houba C. sulphurascens se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu patogenu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
Autoři textu
I. Svobodová, ÚKZÚZ
Rostlinolékařský portál se načítá...