Rostlinolékařský portál

Druhy rodu Gymnosporangium jsou dvoubytné rzi. Hostitelem teliálního stádia jsou druhy z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae), především jalovec (Juniperus spp.), a aeciálního stádia druhy z čeledi růžovitých (Rosaceae), např. jabloň (Malus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), muchovník (Amelanchier spp.), temnoplodec (Aronia spp.), kdoulovec (Chaenomeles spp.), hloh (Crataegus spp.), mišpule (Mespilus spp.), blýskalka (Photinia spp.), jeřáb (Sorbus spp.). Každý druh rzi má odlišný okruh hostitelů.

Nevyskytují se.

Úřední detekční průzkum karanténních druhů Gymnosporangium se v ČR provádí od roku 2025.

Napadení jalovců se projevuje různými deformacemi (ztluštěniny, výrůstky telií, nádorky, hálky) na zelených větvičkách a starších větvích. Choroba nepříznivě ovlivňuje růst a může způsobit i odumření sazenic či stromů. Na listnatých hostitelích rzi napadají listy – drobné žlutooranžové léze. Na svrchní straně listu jsou ve skupinkách spermogonia, později, v místě spermogonií na spodní straně listu, prorůstají aecia. Spermogonia a aecia se u některých druhů rzí tvoří i na plodech a výhonech. Silná infekce může způsobit defoliaci, deformaci plodů a odumírání větviček (např. na větvičkách hlohu se tvoří nádorky, které se zvětšují každým rokem a dochází k odumírání vrcholových částí).

Choroba vyvolává typické příznaky pro rod Gymnosporangium. Neevropské druhy rodu Gymnosporangium je možné zaměnit s evropskými druhy jako např. G. sabinae, G. clavariiforme, G. confusum, G. tremelloides, G. cornutum.

Pro úplný životní cyklus potřebují rzi rodu Gymnosporangium hostitele ze dvou odlišných čeledí – cypřišovitých (Cupressaceae), především jalovce (Juniperus spp.), a růžovitých (Rosaceae). Každý druh rzi má odlišný okruh hostitelů. Během zimy přežívá patogen ve formě mycelia na jalovcích. V jarním období se tvoří telia s teliosporami. Později jsou uvolňovány bazidiospory, které infikují rostliny z čeledi růžovitých. Na růžovitých se nejdříve vytvářejí spermogonia a následně aecia s aeciosporami, které koncem léta opět infikují jalovce.

Spory se přenášejí z jednoho hostitele na druhého především větrem. K zavlečení může nejpravděpodobněji dojít s dovozem rostlin jalovce s latentní infekcí (mycelium může přetrvávat v rostlině i několik let bez projevu příznaků).

Mnoho druhů z rodu Gymnosporangium je příčinou významných chorob rostlin. Ze severoamerických druhů je nejvýznamnějším patogenem G. juniperi-virginianae, který je původcem vážného onemocnění jabloní (silné defoliace a povrchové hnědé nekrotické léze na plodech). Problémy působí také na jalovci virginském (Juniperus virginiana), který je důležitou dřevinou v Severní Americe. Dalším významným patogenem v Severní Americe je druh G. clavipes, který je původcem vážného poškození plodů jabloní a kdouloní. G. globosum způsobuje poškození listů hlohu (Crataegus), ve školkách může způsobit závažné poškození sazenic. Na ovocných stromech škodí jen okrajově. Houba může způsobit problémy i na alternujícím hostiteli jalovci virginském. 
Na Dálném východě je vážným patogenem hrušně písečné (Pyrus pyrifolia) druh G. asiaticum. Je to také jeden z nejdůležitějších a široce rozšířených houbových patogenů jalovce čínského (Juniperus chinensis) v městských výsadbách v Číně. Ačkoli rez G. asiaticum byla zavlečena do Severní Ameriky, nic nenasvědčuje tomu, že by tam měla nějaký praktický význam. V severní části Japonska je škodlivým patogenem na jabloních G. yamadae, kde působí vážné defoliace a v důsledku snížené fotosyntézy dochází ke snížení výnosu plodů. Infekce na plodech nebývá častá.

Většina neevropských druhů rodu Gymnosporangium se vyskytuje v Severní Americe, některé ve východní Asii jako např. G. asiaticum a G. yamadae, které byly zavlečeny do USA.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, se mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám, řadí všechny druhy rodu Gymnosporangium kromě G. amelanchieris, G. atlanticum, G. clavariiforme, G. confusum, G. cornutum, G. fusisporum, G. gaeumannii, G. gracile, G. minus, G. orientale, G. sabinae, G. torminali-juniperini a G. tremelloides.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

E. Bergová, ÚKZÚZ