Hostitelské spektrum
Sviluška napadá jehličnany z čeledi cypřišovité (Cupressaceae), např. cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera), jalovec čínský (Juniperus chinensis) nebo zeravec východní (Platycladus orientalis). Z čeledi tisovité (Taxaceae) bylo zaznamenáno napadení tisu japonského (Taxus cuspidata).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu svilušky O. perditus se v ČR provádí od roku 2025.
Popis
Dospělec oválného tvaru, délka těla menší než 0,45 mm, světle oranžovožlutě zbarven. Pouhým okem viditelný, ale pro přesné určení je nutný morfologický rozbor pomocí mikroskopu a potvrzení molekulární metodou (PCR a sekvenace).
Vajíčka oranžovočervená, kladena jednotlivě nebo ve skupině na povrchu listu.
Možnost záměny
S velice podobnou sviluškou smrkovou (Oligonychus ununguis).
Příznaky poškození/napadení
Způsobuje žloutnutí napadených jehlic, velmi poškozené dřeviny hnědnou a zkrouceně rostou (deformují se).
Možnost záměny poškození/napadení
V počáteční fázi napadení možnost záměny s jinými druhy roztočů.
Životní cyklus
Sviluška O. perditus přezimuje, stejně jako sviluška smrková, ve stádiu vajíčka. Dospělé samičky žijí několik měsíců a během této doby nakladou okolo 45 vajíček.
Životní cyklus od vajíčka po vajíčko trvá 11–23 dnů. Roztoč může žít v širokém rozptylu teplot.
Způsoby šíření
Na kratší vzdálenosti se roztoč šíří aktivním pohybem např. po rostlinách, na delší vzdálenosti se může šířit pomocí hmyzu nebo ptáků. V rámci mezinárodního obchodu jsou hlavní cestou šíření napadené hostitelské rostliny, především rostliny jalovce.
Hospodářský význam
Tato sviluška způsobuje vážné škody na jalovcích (Juniperus spp.) v Japonsku.
Zeměpisné rozšíření
Vyskytuje se v Asii (Čína, Japonsko, Korejská republika, Tchaj-wan). V Evropě (Nizozemsku) byl roztoč zachycen na bonsajích jalovců pocházejících z Japonska.
Fytosanitární regulace
Sviluška O. perditus se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.
Fytosanitární předpisy EU sice zakazují dovoz rostlin jalovce z neevropských zemí, pro rostliny bonsají jalovce z Korejské republiky a Japonska je ale umožněna výjimka. Tyto rostliny je možno dovážet za splnění přísných fytosanitárních podmínek, zahrnujících registraci produkčních školek, kde jsou rostliny chráněny před napadením tímto škodlivým organismem a podrobeny opakovaným fytosanitárním prohlídkám v průběhu pěstování a karanténní izolaci v určitém období po dovozu v místě doručení.
Sviluška je rovněž zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO).
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
Autoři textu
P. Tóth, L. Víchová, ÚKZÚZ
Rostlinolékařský portál se načítá...