Rostlinolékařský portál

Blýskavka S. eridania je polyfágní škodlivý motýl napadající široký okruh rostlinných druhů, a to jak dvouděložných, tak i jednoděložných. Housenky byly pozorovány na více než 200 druzích rostlin z 58 čeledí. Škody v porostech byly mimo jiné zaznamenány u následujících druhů a rodů: bavlník (Gossypium spp.), kukuřice setá (Zea mays), lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), paprika (Capsicum spp.), povijnice batátová (Ipomoea batatas), rajče jedlé (Solanum lycopersicum), řepa (Beta spp.) a tabák (Nicotiana spp.). 
Napadá i další plodiny z čeledí bobovité (Fabaceae), brukvovité (Brassicaceae) a lipnicovité (Poaceae), a řadu hrnkových rostlin a druhů zeleniny, včetně rostlin pěstovaných v chráněném prostředí (skleníky, fóliovníky).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu blýskavky Spodoptera eridania byl v ČR prováděn od roku 2017 do roku 2025. V letech 2021 až 2023 byl tento průzkum podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělec je statný šedohnědý motýl s rozpětím křídel 28–40 mm, přední křídla jsou šedá, někdy se středovou tmavou skvrnou nebo páskou, zadní jsou bílá. Zadní roh předního křídla je úzce oddělen od zbytku křídla nepravidelnou, šikmou, světlou páskou.  
Vajíčka jsou téměř kulovitá, nazelenalá, později světle hnědá, kladená ve skupinách na listy rostlin. Snůška je pokryta vrstvičkou šedých chloupků ze zadečku samice. 
Mladé housenky jsou černé s postranní žlutou páskou, starší housenky jsou šedohnědé, na hřbetní části se dvěma řadami černých trojúhelníkovitých skvrnek, dorostlé housenky pak mají po stranách hřbetní části načervenalou linku. Hlava je žlutavě hnědá. Znakem typickým pro housenku je vystupující žlutá postranní linie, která je na prvním zadečkovém článku přerušena tmavou, někdy nejasnou skvrnou. Vzrostlé housenky měří 35–40 mm. Kukla je leskle hnědá, 19–20 mm dlouhá.

Dospělci mohou být zaměněni za některé evropské druhy z podčeledi kukléřek (Cuculliinae), ale tyto druhy obvykle nemají zadní křídla charakteristicky průsvitně bíle zbarvená. Okraj předních křídel u S. eridania je čtvercovitý, oblý, zatímco kukléřky mají přední křídla užší, protažená a zašpičatělá.

Příznakem napadení je žír housenek, které mohou v extrémních případech způsobit úplné odlistění porostu hostitelských rostlin. Housenky za dne nejsou vidět, protože jejich žír probíhá v noci, ale housenky prvního a druhého instaru jsou společenské a mohou být pozorovány ve shlucích v listoví. Počátečním příznakem na listech je skeletování. V plodech rajčete mohou housenky vytvářet dírky.

Příznaky lze zaměnit za příznaky působené jinými žravými škůdci, zejména z řádu motýlů.

Vývoj vajíčka do líhnutí housenky trvá obvykle 4–8 dní. Vývoj housenek trvá obvykle 14–18 dní a housenka prochází šesti instary. Rychlost vývoje závisí na kvalitě potravy a převládajících teplotách. Housenky prvního a druhého instaru žijí ve shlucích a skeletují listy. Housenky třetího instaru se rozptylují, živí se jednotlivě a skrytě v noci. Přes den se ukrývají v listovém opadu nebo v listoví. Housenky se někdy při nedostatku potravy mohou ve skupinách přemísťovat na sousední porosty. Housenky se kuklí v půdě ve slabé hliněné komůrce. Stadium kukly trvá obvykle 9–12 dnů. 
Blýskavka S. eridania je subtropický druh a optimální teploty pro její vývoj jsou 20–25 °C, při nichž se může množit nepřetržitě. Životní cyklus může trvat 28–30 dnů, ale obvykle trvá okolo 40 dnů.

V Americe nebyla pozorována migrace tohoto druhu na větší vzdálenost, na druhou stranu není zcela jasné, jak došlo k usídlení tohoto druhu na Galapážských ostrovech, vzdálených od pevniny cca 1000 km, a předpokládá se, že by k tomu mohlo dojít právě přeletem dospělců. Transatlantický přelet pravděpodobně nehrozí, ale přelet motýlů do Evropy z Afriky nelze vyloučit. Opakované záchyty tohoto škodlivého organismu v Evropě jsou obvykle svázané s dodávkami okrasných rostlin a zeleniny, zejména rajčat, z Ameriky, což může být zřejmě nejvýznamnější způsob šíření blýskavky na velké vzdálenosti.

Blýskavka Spodoptera eridania je v S. Americe obvykle ve většině plodin minoritním škůdcem, ale příležitostně se může přemnožit a působit závažné škody. Ty působí na rajčatech a povijnici batátové, ale lokálně i na různých druzích zelenin a okrasných květinách. Při silném napadení může způsobit úplnou defoliaci porostu. Pro Evropu má blýskavka význam především pro jih kontinentu, v podmínkách střední Evropy má význam především pro chráněné prostory (skleníky, fóliovníky).

Severní Amerika – Mexiko, USA 
Střední Amerika a Karibská oblast – Antigua a Barbados, Barbuda, Bahamy, Bermudy, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Grenadiny, Guadeloupe, Honduras, Jamajka, Kuba, Martinik, Nicaragua, Portoriko, Trinidad a Tobago, Salvador, Svatá Lucie a Svatý Vincenc 
Jižní Amerika – Argentina, Brazílie, Ekvádor – Galapážské ostrovy. Francouzská Guyana, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay a Venezuela 
V nedávné době byla blýskavka S. eridania zavlečena do Afriky, kde se vyskytuje v Beninu, Gabonu, Kamerunu a Nigérii.

Blýskavka S. eridania se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Mezi karanténní škodlivé organismy pro EU byla zařazena v roce 2019. Rostliny rodů listopadka (Chrysanthemum), hvozdík (Dianthus) a pelargonie (Pelargonium), kromě osiva, dovážené ze třetích zemí, musí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou blýskavky S. eridania, nebo v místě produkce nebyly od počátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné příznaky výskytu blýskavky S. eridania, nebo byly rostliny podrobeny vhodnému ošetření na ochranu proti blýskavkám. 
Blýskavka je zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkumy se provádějí ve vhodných termínech v roce s ohledem na možnost zjistit výskyt blýskavky a zahrnují přinejmenším použití vhodných pastí, jako jsou feromonové nebo světelné pasti, a v případě podezření na napadení blýskavkou odběr vzorků a jejich identifikaci. Možné jsou i vizuální prohlídky porostů hostitelských rostlin a vyhledávání příznaků poškození způsobených žírem housenek.

Při zjištění výskytu blýskavka S. eridania na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu škůdce.

Mezi základní preventivní opatření patří kontrola rostlin určených k pěstování v místě jejich produkce na výskyt blýskavek. U některých typů rozmnožovacího materiálu (např. řízky) se doporučuje ošetření nízkou teplotou (méně než 1,7 °C) po dobu 2–4 dnů, následované fumigací.

Insekticidní ochrana se provádí proti housenkám při zjištění příznaků poškození. Doporučovány jsou stejné přípravky jako proti housenkám rodu černopáska (Helicoverpa).

T. Růžička, ÚKZÚZ