Rostlinolékařský portál

Patogen napadá evropskou révu vinnou (Vitis vinifera subsp. sativa) i americké druhy révy (V. labrusca, V. arizonica, V. bourquina, V. rotundifolia), révu amurskou (Vitis amurensis), loubinec (Parthenocissus ) – l. trojhrotý (P. tricuspidata) a l. pětilistý (P. quinquefolia) a také révovník (Ampelopsis spp.). 
Z bílých odrůd révy vinné jsou např. vysoce citlivé ´Chardonnay´, ´Rulandské bílé´ nebo ´Ryzlink rýnský´, z modrých odrůd ´Cabernet Sauvignon´, ´Cabernet Franc´ ´Rulandské modré´ nebo ´Merlot´. 

Napadeny mohou být všechny nadzemní části révy, nejčastěji se choroba vyskytuje na listech a na bobulích. Napadá však i úponky a stopky bobulí. 
Listy napadá na jaře, na listech se tvoří víceméně okrouhlé, 2–10 mm velké, ostře ohraničené skvrny, které začínají na okraji listu. Skvrny mají zpočátku načervenalé, později tmavě ohraničené okraje. Brzy se skvrny pokrývají drobnými černými pyknidami. Pyknidy mohou být na horní i spodní straně listů a často sledují nervaturu. Na listových řapících a na mladých letorostech jsou skvrny protáhlého až eliptického tvaru, nafialovělé až černé. 
Na bobulích se choroba projevuje až v růstové fázi bobule velikosti hrachu. Brzy po proniknutí infekčního vlákna do bobule se objeví malá, asi 1 mm, hnědá, okrouhlá skvrna, která se rychle zvětšuje a během krátkého období jednoho až dvou dnů se rozšíří po celém povrchu bobule. Okraje skvrny jsou tmavší. Povrch bobule je zpočátku hladký, ale dužnina uvnitř je měkčí, bobule se postupně svrašťuje a začíná černat a od místa infekce a pokrývá se černými pyknidami. Během krátké doby 3–4 dnů bobule seschne a zčerná, zůstává trvale na hroznu a neopadává.

Příznaky černé hniloby lze částečně zaměnit pouze s příznaky způsobenými antraknózou révy nebo černou skvrnitostí révy. 
Na rozdíl od antraknózy révy (původce Elsinoe ampelina) jsou skvrny větší, napadená pletiva se neprotrhávají uprostřed a mají barvu nekrotizovaného pletiva. 
U černé skvrnitosti jsou skvrny menší, mají průsvitné okraje a nevyskytují se na nich pyknidy. Příznaky na bobulích jsou však velmi podobné.

K infekcím dochází za deště, který umožňuje primární infekce uvolňováním askospor z vřecek na jaře i sekundární infekce uvolňováním konidií z pyknid. 
Zdrojem primární infekce jsou askospory, které se tvoří na jaře v plodnicích, pseuperitheciích na odumřelých mumifikovaných, v minulém roce napadených bobulích a hroznech, které zůstaly na keřích nebo na zemi ve vinici, nebo na letorostech. Askospory se začínají tvořit v plodnicích 2–3 týdny po začátku rašení a dozrávají 1–2 týdny po začátku kvetení. Primární infekce nastane za optimálních podmínek za 36–48 hodin trvajícího ovlhčení. 
Sekundární infekce způsobují konidie (pyknospory). Konidie tvoří řetězce a jsou slepeny slizem, který se ve vodě po určité době rozpustí a konidie se dešťovými kapkami šíří na další listy a rostliny. Nejčastěji bývají napadeny spodní listy. Konidie jsou schopné klíčení a způsobit infekci i několik měsíců poté, co byly vytvořeny. K vyklíčení konidií a sekundární infekci dojde za optimálních podmínek při 10–15 hodinách trvajícím ovlhčení. Během srpna se pyknidy začínají přeměňovat v přezimující stadium, plodnice - pseudoperithecia, ve kterých na jaře dozrávají askospory a cyklus se opakuje. 
Patogen vyžaduje ke svému vývoji vhodnou teplotu a vysokou relativní vlhkost vzduchu, např. dlouhodobé deštivé počasí, mrholení nebo mlhu. Vhodné mikroklima pro vývoj a šíření choroby je v uzavřených údolích, případně v blízkosti vodních toků. Inkubační doba choroby závisí na teplotě a je 8–25 dní.

Životní cyklus černé hniloby révy (převzato z Cornell Cooperative Extension, USA, 2003)

Hospodářský význam má choroba pouze v některých letech a v některých oblastech. Významné je především napadení bobulí. Infikované hrozny nejsou vhodné pro výrobu vína a mohou způsobit nepříjemnou chuť, pokud jsou smíchány se zdravými. 
Uvádí se, že ztráty na úrodě mohou v extrémních případech dosáhnout 80 až 100% v závislosti na intenzitě napadení, průběhu počasí a citlivosti odrůdy.

Houba pochází ze severní Ameriky, později se rozšířila do všech vinařských oblastí. 
V ČR se vyskytuje ojediněle.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

V ČR neexistuje metoda prognózy. Dle výskytu v předchozím roce.

• Nepoužívají se.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vývoj a šíření choroby.

V zemích, které jsou významnými pěstiteli révy, jsou provozovány různé expertní systémy (Dss = Decision support systems - systémy na podporu rozhodování) na ochranu proti chorobám révy. Jsou založeny na simulačních modelech patogenů.  
Tyto systémy jsou provozovány buď jako součást software automatických meteorologických stanic, nebo webové aplikace a takto poskytované informace jsou zpoplatněné.

• Pěstování odolných odrůd.
• Výběr vhodného stanoviště, tedy lokalizace pozemku, který by neměl být situovaný v blízkosti lesních porostů, vodních ploch a toků či v uzavřených údolích, kde je vyšší nebezpečí šíření škůdců nebo chorob, případně pravidelných jarních mrazů.  
• Správná orientace pozemků, zajišťující dostatečné oslunění keřů (J, JV, JZ, případně Z orientované polohy) a vzhledem k převládajícím směrům větrů, zajišťující dostatečné proudění vzduchu a rychlé osychání rostlinných částí a orgánů (listů a hroznů). Významným faktorem je i svažitost pozemků, která ovlivňuje dostupnost aplikační techniky a tedy možnost kvalitního a včasného ošetření. 
• Volba vhodného sponu a rovněž systému vedení révy, některé pěstitelské tvary vytvářejí vhodné mikroklimatické podmínky pro vznik infekcí a podporují šíření chorob a současně zhoršují účinnost ošetření. 

Významným preventivním opatřením v již založených výsadbách je:

• Zajištění optimálního tvaru porostu pomocí tzv. zelených prací (odlistění zóny hroznů, podlom, zakracování letorostů (osečkování), odstraňování zálistků, zastrkování letorostů), jejich včasné a kvalitní provedení, které sníží nebezpečí vzniku infekcí a umožní kvalitní pokrytí povrchu rostlin přípravky a tím zvýší účinnost ochrany. 
• Udržování bezplevelného stavu pod keři révy (zaplevelení negativně ovlivňuje mikroklima porostu a zvyšuje nebezpečí vzniku infekce). 
• V malovýrobních podmínkách lze rovněž provádět časově a pracovně náročné odstraňování napadených rostlinných zbytků – napadených mumifikovaných hroznů nejpozději při řezu révy a jejich následné zničení, a odstraňování ohnisek primárních infekcí na jaře – napadených listů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.