Rostlinolékařský portál

Ořešák královský (Juglans regia), ořešák černý (Juglans nigra).

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu se v ČR provádí od roku 2022.

Dospělý motýl má rozpětí křídel 18–23 mm a délku těla 8–9 mm. Přední křídla jsou olověně šedá s příčnými černými, hnědými a bílými liniemi a páskami. Okraje křídel jsou třásnité s tmavými tečkami. Zadní křídla jsou šedá, bez kresby. Hruď je šedá nebo hnědošedá s příčným tmavým pruhem. Tykadla jsou tenká. 
Vajíčka jsou žlutošedá až červenošedá, kulovitá, v průměru 0,5 mm velká. Na spodní straně jsou silně zploštělá a na povrchu jsou slabě žebrovitá.
Mladé housenky jsou krémově bílé až žlutobílé, 2–3 mm dlouhé, s tmavě hnědou hlavou o průměru 0,5 mm. Dospělé housenky jsou nazelenalé až hnědé, tělo mají pokryto jemnými, světlými chloupky. Ve středu dorzální části těla je vidět hnědá, pulzující hřbetní céva. Mohou dorůst délky 15–20 mm a jsou široké 5 mm. Hlava je hnědá. 
Kukla je 11–12 mm dlouhá a 3,5 mm široká. Na hřbetní straně kukly je svislý černý pás. Je ukrytá v bílém zámotku, který je 12–14 mm dlouhý a na obou koncích zúžený.

Napadené plody jsou obvykle snadno rozpoznatelné podle hnědého trusu nahromaděného ve vstupním otvoru vytvořeném housenkou. Shluky kukel škůdce jsou snadno zjistitelné pod uvolněnou kůrou nebo v jiných úkrytech. Poškozené výhony zavadají a odumírají.

Poškození plodu housenkami by mohlo být zaměněno s poškozením larvami vrtule ořechové (Rhagoletis completa).

Přezimuje housenka nebo kukla v prasklinách kůry, na větvích nebo v trávě pod hostitelskými stromy. Kukly se pod kůrou mohou vyskytovat ve shlucích. 
Dospělci začínají létat v teplejších oblastech do 1300 m n. m. od začátku dubna do konce května. Druhá generace vylétává v červnu až v červenci, třetí generace létá v srpnu. Ve vyšších a chladnějších polohách se vyvíjí pouze dvě, popřípadě jedna generace za rok. Dospělci žijí průměrně 21 dní a živí se nektarem. Samička klade 30–120 vajíček na mladé plody nebo pupeny mladých výhonků. Doba vývoje housenky je 25–40 dní. Housenky se hned po vylíhnutí zažírají do mladých plodů. Housenky pozdějších generací se vyvíjejí i v mladých výhonech.

Aktivně: přelety dospělců. 
Pasivně: různá vývojová stadia mohou být přepravována v plodech (uvnitř ořechů) i na rostlinách ořešáku (uvnitř výhonků), zejména na rostlinách určených k pěstování nebo na řezaných větvích. Vajíčka, housenky a kukly (zámotky) mohou být šířeny i se dřevem ořešáku obsahujícím kůru a mohou být přítomny jako kontaminující škůdci na jiných produktech.

Druh G. musculana je nejvýznamnější škůdce ořešáku v zemích, kde je v současné době rozšířen. Jedna housenka může zničit několik plodů. Dokonce i v případě, že se housenky živí v oplodí, jsou plody deformovány a obvykle se nevytvářejí normální ořechy. Tímto způsobem škůdce výrazně snižuje výnos ořechů (až o 70–80 %). V letech nízké násady se housenky živí uvnitř mladých výhonků, což způsobuje jejich uvadání. V zemích s výskytem ořešákových lesů může být také narušena jejich přirozená obnova.

Asie: Indie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán. 
Evropa: Bulharsko, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina.

Motýl Garella musculana není škodlivým organismem, regulovaným podle fytosanitárních předpisů EU. Je však uveden (jako Erschoviella musculana) na seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Ohroženým zemím je doporučeno postupovat při jeho výskytu stejně, jako při výskytu karanténního škodlivého organismu.

V oblastech výskytu lze provádět monitoring sledováním přezimujících kukel ukrytých pod kůrou a ve štěrbinách kůry, housenek v plodech nebo odchytem dospělců.

Možnosti ochrany jsou omezené. V oblastech s výskytem je možné na mladých stromech použít lepící pásy proti housenkám, doporučuje se také důsledné odklízení popadaných plodů. Pro regulaci populace mohou mít význam přirození nepřátelé, např. drobněnky rodu Trichogramma nebo entomopatogenní houba Beauveria bassiana. Při dovozu dřeva ořešáku ze zamořených území se doporučuje provádět důslednou kontrolu.

Ochrana je obtížná, většina stadií je dobře chráněná před chemickými postřiky.