Rostlinolékařský portál

Řepa.

Na listech se objevují skvrny o velikosti 1–2 cm s koncentrickými kruhy tmavšího a světlejšího nekrotického pletiva.Napadené nekrotizované pletivo se může uvnitř skvrn trhat a vypadávat,

Během vegetace se patogen rozmnožuje a šíří nepohlavně pyknosporami (konidie), které se tvoří v pyknidách. Pyknidy jsou hnědé až černé kulaté plodnice s otvorem na vrcholu. Pyknospory jsou bezbarvé, převážně jednobuněčné, dosahují velikosti od 1,5–5,5 × 2,5–9,5 µm. Patogen se v porostu šíří větrem a deštěm. Optimální podmínky pro infekci jsou teploty kolem 23 °C a vlhké, deštivé počasí. Ke konci vegetace patogen vytváří pohlavní stadium - perithecia (plodnice) a uvnitř dozrávají vřecka a askospory, které jsou zdrojem primární infekce

Houba je přenosná posklizňovými zbytky a osivem.

Zřídka působí významné škody na listech. Mnohem vážnější je napadení semenaček řepy, kdy napadá stonky, květní části a semena. 

Houba se vyskytuje prakticky ve všech pěstitelských oblastech cukrovky.

• Výsev zdravého osiva.
• Zapravení posklizňových zbytků. 
• Střídání plodin.

V případě výskytu na listech fungicidy běžně aplikované proti skvrnatičce mají i dostatečnou účinnost proti tečnatce.

Bittner, V, Běhal, R. Škodlivé organismy cukrovky – Abiotikózy, choroby, škůdci, plevele. Vydal MARIBOHILESHÖG ApS, Hertická 435, Slavkov, 2018
Víchová, J. Choroby řepy. Listové skvrnitosti řepy. Agromanuál, 2021, 16, 9/10, 38–39. ISSN 1801-7673