Rostlinolékařský portál

Kozlíček A. glabripennis napadá řadu listnatých dřevin, zejména dřeviny rodu albízie (Albizia spp.), břestovec (Celtis spp.), bříza (Betula spp.), buk (Fagus spp.), dřezovec (Gleditsia spp.), ibišek (Hibiscus spp.), habr (Carpinus spp.), habrovec (Ostrya spp.), hlošina (Elaeagnus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jabloň (Malus spp.), jasan (Fraxinus spp.), javor (Acer spp.), jerlín (Sophora spp.), jeřáb (Sorbus spp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), líska (Corylus spp.), morušovník (Morus spp.), olše (Alnus spp.), platan (Platanus spp.), slivoň (Prunus spp.), svitel (Koelreuteria spp.), topol (Populus spp.), trnovník (Robinia spp.), vrba (Salix spp.), zederach (Melia spp.) a zmarličník (Cercidiphyllum spp.), dále napadá dub červený (Quercus rubra).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
V ČR byla nalezena jedna samice A. glabripennis, a to v roce 2004 v zahradnickém centru na severní Moravě, nález nebyl úředně ověřen. Následný průzkum ÚKZÚZ v této lokalitě výskyt tohoto druhu neprokázal. Naposledy byl, v roce 2012, na území ČR zjištěn mrtvý exemplář A. glabripennis mezi prázdnými dřevěnými krabicemi původem z Číny.

Úřední detekční průzkum výskytu kozlíčka A. glabripennis se v ČR provádí každoročně od roku 2003. Průzkum se provádí vizuální prohlídkou hostitelských rostlin a pomocí nárazových lapačů s návnadou.
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU. 

Dospělci dorůstají 2,5–3,5 cm, jsou černí s nepravidelnými bělavými skvrnami na krovkách. Samci jsou obecně menší s delšími tykadly (přibližně 2x delší než tělo), samice jsou větší, robustnější, s kratšími tykadly (přibližně 1,3x delší než tělo). 
Vajíčko má velikost 5–7 mm, je krémově bílé barvy a protáhlého tvaru.
Larva je typického vzhledu larev tesaříků, protáhlá, zploštělá, žlutě bělavá, se zřetelně článkovaným tělem, beznohá, dorůstající až 5 cm, se silnými kusadly.
Kukla je zpočátku bělavá, později žlutavá, dlouhá asi 3 cm a uložená v kukelní komůrce.

U larev je možná záměna s larvami kozlíčka Anoplophora chinensis  a dále např. s larvami kozlíčka topolového (Saperda carcharias), případně i s housenkami drvopleňů.

V místě kladení vajíček jsou jamky vykousané samičkou v kůře, po závrtu larvy může být v tomto místě patrný mízní výron. V kambiu jsou pod opadanou nebo odstraněnou kůrou viditelné larvální chodbičky. Starší larvy vytvářejí ve dřevu nápadné chodby (až do průměru 3 cm), které jsou patrné zejména na řezu dřevem. Na napadených stromech se objevují zcela kruhovité výletové otvory o průměru okolo 1–1,5 (2) cm nad místy, kde byla nakladena vajíčka. Charakteristickým symptomem je přítomnost dřevěných hoblin, které se hromadí u báze kmene nebo v paždí větví. Ve dřevu hostitelských rostlin a v dřevěných obalech jsou patrné tunelovité požerky. Příznaky napadení se nacházejí v částech kmene výše od země a silnějších větvích.

Obdobné příznaky (požerky, výletové otvory, přítomnost dřevěných hoblin) působí i  Anoplophora chinensis, tento druh kozlíčka se ale vyvíjí především v bázi kmenů, kořenech a kořenových nábězích. Požerky a výletové otvory lze zaměnit i za požerky a výletové otvory jiných druhů hmyzu, především tesaříků.

Kozlíček A. glabripennis napadá dřeviny nejrůznějšího věku a vzrůstu. Vývoj trvá 1 až 2 roky, případně i déle, v závislosti na klimatických a potravních podmínkách. Dospělci se vyskytují od května do října, přičemž období jejich největší aktivity je na přelomu června a července. Délka života dospělce je asi jeden měsíc. Dospělci většinou zůstávají na stromech, z kterých se vylíhli, nebo přeletují na krátké vzdálenosti na blízké stromy. Úživný žír probíhá na listech, pupenech a mladé kůře. Samička naklade průměrně 32 vajíček jednotlivě do vykousaných jamek v kůře. Kladení většinou probíhá na východní straně kmene nebo do větví o průměru větším než 5 cm. Larvy se líhnou zhruba po dvou týdnech. Vylíhlá larvička se nejprve prokousává kůrou (v tomto místě lze nalézt mízní výron) a vytváří chodbičkovité požerky v kambiu. Poté se zavrtává do dřeva. Larvy se kuklí v kukelní komůrce v jádrovém dřevu, která je vystlaná charakteristickými hoblinkami dřeva.

Aktivní let brouků má zejména lokální význam při postupném rozšiřování areálu výskytu. Na krátké i dlouhé vzdálenosti se však brouci mohou šířit pasivně s nákladní dopravou. Může dojít k zavlečení různých vývojových stadií s importovaným materiálem, ve kterém probíhá jejich vývoj (rostliny, dřevěné obaly, surové dřevo apod.). Hlavní cestu šíření A. glabripennis představují dřevěné obaly používané pro dovoz různého zboží, zejména ze zemí původního rozšíření kozlíčka.

Kozlíček A. glabripennis je významným škůdcem listnáčů, a to jak ovocných, tak i okrasných dřevin a stromů v městských výsadbách. Larvy žírem narušují vodivé cesty, dochází k silnému výtoku mízy z poraněných míst, v těchto místech může dojít napadení sekundárními škůdci nebo k průniku patogenů. Napadené stromy ztrácejí turgor, listy žloutnou a opadávají. Oslabení stromů v městských výsadbách zvyšuje riziko poranění chodců nebo poškození vozidel padajícími větvemi. Významné škody může kozlíček způsobit také v ovocných sadech. V Číně došlo v druhé polovině minulého století k značným škodám v rozsáhlých výsadbách hybridních topolů náchylných k napadení. Potlačení výskytu kozlíčka ve státu New York v roce 1996 stálo více než 4 miliony dolarů. V posledních letech je tomuto škůdci věnována velká pozornost, neboť je do Evropy opakovaně zavlékán s dřevěným obalovým materiálem z Číny. Náklady na eradikační opatření jsou značné, např. jen příspěvek Evropské komise k úhradě nákladů vynaložených na eradikaci ohnisek výskytu tohoto kozlíčka v Itálii, Francii, Německu, Nizozemsku a Rakousku v roce 2014 činil více než 1,1 milionů EUR.

Původní – Čína, Korejská republika, KLDR, Tchaj-wan.