Rostlinolékařský portál

A. chinensis se může vyvíjet na mnoha druzích listnatých dřevin. Napadá především dřeviny rodů bříza (Betula spp.), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), blýskalka (Photinia spp.), buk (Fagus spp.), citrus (Citrus spp.), dřín (Cornus spp.), fíkovník (Ficus spp.), habr (Carpinus spp.), habrovec (Ostrya spp.), hloh (Crataegus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), ibišek (Hibiscus spp.), jabloň (Malus spp.), javor (Acer spp.), jilm (Ulmus spp.), kdoulovec (Chaenomeles spp.), kryptomerie (Cryptomeria spp.), líska (Corylus spp.), morušovník (Morus spp.), olše (Alnus spp.), parocie (Parrotia spp.), platan (Platanus spp.), pukol (Lagerstroemia spp.), růže (Rosa spp.), skalník (Cotoneaster spp.), topol (Populus spp.), vrba (Salix spp.), zederach (Melia spp.). Dále napadá brusnici chocholičnatou (Vaccinium corymbosum) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu kozlíčka A. chinensis se provádí v ČR každoročně od roku 2003. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělci dorůstají 2,5–3,5 cm, jsou černí s nepravidelnými bělavými skvrnami na krovkách. Samci jsou obecně menší s delšími tykadly (přibližně 2,5 x delší než tělo), samice jsou větší, robustnější, s kratšími tykadly (přibližně 1,3 x delší než tělo). Brouci jsou černí s cca dvaceti nepravidelnými bílými skvrnami na každé krovce.
Vajíčko má velikost 5–7 mm, je šedobílé, podlouhlé, na koncích lehce vyduté, před líhnutím se zbarvuje žlutohnědě.
Larva má typický vzhled larev tesaříků, je protáhlá, zploštělá, krémově bílá, se zřetelně článkovaným tělem. Je beznohá, dorůstající až 5 cm, se silnými kusadly, na předohrudi s hnědou skvrnou.
Kukla je zpočátku bělavá, později žlutavá, dlouhá asi 3 cm a uložená v kukelní komůrce. 

U larev je možná záměna s larvami kozlíčka Anoplophora glabripennis a dále např. s larvami kozlíčka topolového (Saperda carcharias), případně i s housenkami drvopleňů.

V místě kladení vajíček jsou jamky vykousané samičkou v kůře, po závrtu larvy může být v tomto místě patrný mízní výron. V kambiu jsou pod opadanou nebo odstraněnou kůrou viditelné larvální chodbičky. Starší larvy vytvářejí ve dřevu nápadné chodby (až do průměru 3 cm), které jsou patrné zejména na řezu dřevem. Na napadených stromech se objevují zcela kruhovité výletové otvory o průměru obvykle 10–15 mm (do výletového otvoru lze strčit malíček, popřípadě špičku malíčku). Charakteristickým symptomem je přítomnost dřevěných špon v místě žíru larev a u výletových otvorů. Příznaky napadení jsou patrné především na bázi kmenů a na kořenech.

Obdobné příznaky (požerky, výletové otvory, přítomnost dřevěných hoblin) působí i Anoplophora glabripennis, tento druh kozlíčka se ale vyvíjí především ve vyšších částech kmenů. Požerky a výletové otvory lze zaměnit i za požerky a výletové otvory jiných druhů hmyzu, především tesaříků.

Kozlíček A. chinensis nejčastěji osidluje bázi kmene (do výšky asi 60 cm) a kořeny včetně kořenových náběhů. Kozlíčci napadají dřeviny nejrůznějšího věku a vzrůstu. A. chinensis je schopen vývoje v kmínku i okolo 2 cm v průměru. Vývoj trvá 1 až 2 roky, případně i déle, v závislosti na klimatických a potravních podmínkách. Dospělci se vyskytují od května do října. Úživný žír probíhá na listech, pupenech a mladé kůře. Samička naklade průměrně 70 vajíček. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do připravené jamky v kůře. Vylíhlá larvička se nejprve prokousává kůrou (v tomto místě lze nalézt mízní výron) a vytváří chodbičkovitý žír v kambiu. Poté se zavrtává do dřeva. Později jsou ve dřevě viditelné široké oválné chodby, které mohou být ke konci vývoje larev až 3 cm široké. Larvy se kuklí v kukelní komůrce. Dospělec vylézá kruhovým výletovým otvorem o průměru 1–1,5 (2) cm.

Aktivní let brouků má zejména lokální význam při postupném rozšiřování ohnisek výskytu. Hlavní cestou průniku kozlíčka A. chinensis na území EU je dovoz hostitelských rostlin kozlíčka (včetně bonsají) z území jeho výskytu, zejména z Číny. K zavlečení může dojít i s dalšími importovanými komoditami (dřevěné obaly, surové dřevo apod.). Další riziko přenosu představují hostitelské rostliny z území s výskytem kozlíčka v EU.

A. chinensis patří v oblastech, kde se vyskytuje, k nejškodlivějším tesaříkům na ovocných dřevinách, obzvláště na citrusech. Napadené rostliny jsou náchylnější k průniku patogenů i k poškození větrem. Silněji napadené ovocné stromy mají nižší výnos a podléhají hnilobám dřeva. Vzhledem k širokému spektru hostitelských rostlin může kozlíček po zavlečení do ČR škodit v ovocných sadech, ve školkách ovocných, okrasných i lesních dřevin, v městské zeleni i lesích. Náklady na eradikační opatření v Itálii a Nizozemsku v letech 2009 až 2011 přesáhly  5 milionů €. 

Původní – Čína, Japonsko, KLDR, Korejská republika, Myanmar, Filipíny, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan, Vietnam.

Kozlíček A. chinensis se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt je na území EU znám. K ochraně před zavlékáním A. chinensis do EU jsou v příloze VII uvedeného nařízení stanoveny zvláštní požadavky na dovoz určitých rostlinných komodit z vyjmenovaných třetích zemí, v nichž se kozlíček vyskytuje. V příloze VIII jsou pak stanoveny požadavky pro přemísťování určitých rostlinných komodit z vymezených území s výskytem tohoto kozlíčka v EU do oblastí v EU, kde se dosud nevyskytuje. Další fytosanitární opatření proti usídlení a šíření kozlíčka A. chinensis v EU, závazná pro členské státy EU, jsou předepsána v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2095, ve znění pozdějších předpisů. Kozlíček A. chinensis je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Monitoring výskytu kozlíčka A. chinensis lze provádět vizuální prohlídkou hostitelských rostlin.

Proti napadení A. chinensis lze jednotlivé stromy účinně chránit přikrytím báze kmene a kořenových náběhů pletivem, které znemožní přístup kladoucím samičkám.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Insekticidní ochrana se využívá v sadech citrusů v Číně a Japonsku.

Insekticidy se aplikují do korun stromů proti dospělcům a na báze kmenů k hubení vajíček a larev. 

Informační leták: Asijští tesaříci rodu Anoplophora v Evropě
Informační leták: Nejobávanější prioritní škodlivé organismy dřevin 
Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu kozlíčka Anoplophora chinensis v ČR