Rostlinolékařský portál

Hlavní hostitelskou rostlinou dřevokazného polníka A. anxius je bříza (Betula spp.). V Severní Americe jsou preferovány především druhy bříza papírovitá (B. papyrifera), b. topololistá  (B. populifolia), b. tuhá (B. lenta), b. žlutá (B. lutea) a B. occidentalis. V Evropě a Asii patří mezi nejnáchylnější duhy b. bělokorá (B. pendula), b. pýřitá (B. pubescens), B. maximowicziana a B. szechuanica. Mezi alternativní hostitele patří buk (Fagus spp.), topol (Populus spp.), vrba (Salix spp.).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu polníka A. anxius se v ČR provádí od roku 2015 vizuální prohlídkou bříz ve výsadbách v sídlech a jejich okolí (parky, zahrady, městská zeleň, aleje) a v přiléhajících lesních okrajích, zejména v blízkosti hlavních železničních tratí, překladišť a míst, kde se zpracovává a skladuje březové dřevo. Dále se průzkum zaměřuje na výrobky z březového dřeva v hobby marketech.  
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělci mají úzké tělo klínovitého tvaru, kovově měděné až bronzové barvy, o délce 7–12 mm. Hřbetní strana těla je ploše klenutá, břišní silně vypouklá.
Vajíčko má oválný tvar, velikost 1,5 x 0,75 mm, krémově bílé barvy.
Larva je protáhlá, zploštělá, beznohá, smetanově bílé barvy, se zřetelně článkovaným tělem a dorůstá do velikosti 8–20 mm. Hlava larvy je malá, hnědá a zatažená do předohrudi, zřetelné je pouze kousací ústní ústrojí.
Kukla je zpočátku bělavá, později bronzová až černá.

Z našich původních druhů polníků žije na bříze polník A. betuleti, který je však zřetelně menší (4–6,5 mm). Bříza je také jedním z hostitelů polníka zelenavého (A. viridis), jehož dospělci měří 4,5–10 mm a jsou barevně velmi variabilní (od téměř černé přes všechny odstíny zelené a modré až po fialovou, často jsou též dvoubarevní, přičemž hlava a štít jsou zlaté až bronzové, krovky zelené). 

V bělovém dřevu pod kůrou vytvářejí larvy dlouhé esovitě zakřivené chodbičky, které se s růstem larvy rozšiřují a jsou vyplněny hnědavými pilinami a trusem. Dospělec vylézá charakteristickým výletovým otvorem tvaru písmene D o šířce 3–5 mm. Kromě výletových otvorů patří k charakteristickým symptomům i přítomnost dřevěných špon vytlačených v místě žíru larev a výletových otvorů. Lze také pozorovat vytékání mízy, spolu s hrboly na kůře. U napadených stromů dochází k postupnému žloutnutí a řídnutí koruny a k odumírání větví a celých stromů. V mnoha případech strom uhyne během několika let po napadení.

Vývoj polníka A. anxius trvá 1–2 roky v závislosti na okolních podmínkách. Samice kladou až 75 vajíček jednotlivě či ve shlucích do škvír a prasklin v kůře. Po dvou týdnech se líhnou larvy, které se kůrou prokousávají dál do kambia. Na podzim si dospělé larvy vytváří kukelní komůrky, ve kterých přezimují, následně se kuklí v období dubna a května. Dospělci žijí 2–5 týdnů a jsou aktivní především v období května až srpna.

Aktivní šíření dospělců má převážně lokální význam, brouci obvykle přeletují jen na krátké vzdálenosti. K zavlečení polníka může dojít při dovozu hostitelských rostlin určených k pěstování z území, kde se tento druh vyskytuje. Rizikovým materiálem je také dřevo hostitelských rostlin s kůrou, zejména palivové dřevo, neošetřené dřevěné obaly a štěpka. Podle současných znalostí je za zvláště rizikové třeba považovat neošetřené dřevěné proklady s kůrou. 

V Severní Americe je polník A. anxius jedním z nejzávažnějších škůdců bříz v lesních porostech a výsadbách městské zeleně, kde způsobuje rozsáhlou úmrtnost stromů. Škody způsobené polníkem mají negativní dopad na složení spektra volně rostoucích dřevin. Jeho usídlení v Evropě by znamenalo velké fytosanitární riziko pro evropské druhy bříz, které jsou na napadení krascem mnohem citlivější než severoamerické druhy, a zároveň jsou  v lesních a okrasných porostech hojně zastoupeným druhem. To by mohlo vést ke zvýšení ztrát na výnosech v dřevozpracujícím průmyslu.

Původní – Kanada, USA.

Polník A. anxius se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.  
Fytosanitární opatření se týkají rostlin břízy, březového dřeva a březové kůry a výrobků z nich. Rostliny rodu bříza určené k pěstování (kromě osiva, materiálu in vitro a bonsají) jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2019 považovány za vysoce rizikové rostliny, jejichž dovoz na území EU se zakazuje, dokud se neprovede posouzení rizika tohoto dovozu. U rostlin břízy dovážených do EU, kromě osiva a plodů, ale včetně řezaných větví, musí být úředně potvrzeno, že pocházejí ze země prosté A. anxius. Stejný požadavek se vztahuje i na dovážené dřevo břízy ve formě štěpků, třísek, pilin, hoblin, zbytků a odpadu a kůru břízy a výrobků z kůry. Při dovozu březového dřeva a výrobků z něj z USA a Kanady musí být úředně potvrzeno, že kůra a vnější část bělového dřeva v tloušťce alespoň 2,5 cm byly odstraněny, a to v zařízení oprávněném státní organizací ochrany rostlin, nebo bylo dřevo ošetřeno předepsanou dávkou ionizujícího záření.  
Polník A. anxius je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Při zjištění výskytu polníka A. anxius na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu, spočívající v likvidaci napadených stromů. Při podezření na napadení dřevin polníkem A. anxius je třeba se bezodkladně obrátit na ÚKZÚZ.

Kromě regulace obchodu s rizikovými komoditami lze bránit šíření polníka A. anxius včasnou detekcí a eradikací (tj. vyhubením) v místech zjištěného výskytu. Při zjištění výskytu v členských státech EU musí být přijata opatření vedoucí k eradikaci ohnisek výskytu (tepelné ošetření dřeva a kůry anebo úplná likvidace napadených stromů).

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Zkoumají se metody insekticidního ošetření napadených dřevin, ty ale dosud nedávají takové výsledky, aby se mohly využívat pro nedestruktivní ochranu. Perspektivní by mohlo být využití systémově působících insekticidů.

Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu polníka Agrilus anxius v ČR