Hostitelské spektrum
Hlavní hostitel je ořešák černý (Juglans nigra), méně významné jsou další druhy rodu ořešák Juglans spp.: ořešák japonský (Juglans ailantifolia), o. kalifornský (Juglans californica), o. popelavý (Juglans cinerea), o. Juglans hindsii, o. větší (Juglans major), o. mandžuský (Juglans mandshurica),o. drobnoplodý (Juglans microcarpa), o. Juglans mollis, o. královský (Juglans regia). Další hostitelé se řadí do rodu lapina (Pterocarya spp.): l. jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia), l. škumpolistá (Pterocarya rhoifolia), l. úzkokřídlá (Pterocarya stenoptera).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
V ČR se provádí úřední detekční průzkum výskytu patogenu G. morbida a jeho přenašeče lýkožrouta ořešákového od roku 2016, detekční průzkum je podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis
Dospělci jsou 1,5–1,98 mm dlouzí, žlutohnědí, postupně tmavnou do hnědé barvy. Mají podlouhlý tvar těla, které je asi třikrát delší než široké. Samci jsou o něco větší než samice. V přední části štítu mají čtyři až šest soustředěných řad nerovností, které jsou obvykle přerušené u středové linie štítu.
Vajíčka jsou malá, světle bílá, podlouhlá, méně než 1 mm dlouhá.
Larvy jsou bílé, ve tvaru písmene C, beznohé. Mají červenohnědou hlavovou kapsuli.
Kukly jsou bílé.
Možnost záměny
Ořešáky napadá v ČR i v nedávné době zavlečený invazní nepůvodní druh kůrovce Dryocoetes himalayensis, označovaný často českým jménem kůrovec ořešákový, který je zhruba stejně velký, ale liší se morfologickými znaky, např. odlišným tečkováním štítu.
Příznaky poškození/napadení
Lýkožrout ořešákový škodí na ořešácích pasivně i aktivně.
Pasivně přenáší spory patogena
Geosmithia morbida, která se ve stromech šíří a může působit až odumření celých stromů (
více zde).
Aktivně škodí prokousáváním se do stromů a tvořením chodbiček ve dřevě stromů. Ze začátku napadení jsou symptomy velmi nepatrné, což stěžuje detekci kolonizace. Později lze po odkrytí kůry vidět chodbičky larev.
Napadá všechny části stromů, vyhýbá se pouze nejtenčím větvím, které nemají v průměru více než 2 cm.
Možnost záměny poškození/napadení
Usychání ořešáků může být vyvoláno např. abiotickými stresovými faktory v kombinaci s biotickým poškozením (hmyz, houbový patogen).
Životní cyklus
Dospělci začínají být aktivní na jaře, když teplota přesáhne 18°C. Začínají létat od poloviny dubna a vyhledávají vhodného hostitele. Samci kolonizují hostitelské rostliny dříve než samičky a vytváří v nich snubní kruhové komůrky. Před pářením samci produkují feromony, kterými lákají samičky. Samičky si po spáření vytváří vaječné komůrky, do kterých následně kladou vajíčka. Vaječné komůrky bývají vystavěny kolmo k vláknům dřeva.
Vajíčka se vyvíjejí za teplého počasí 4 až 6 týdnů.
Vylíhnuté larvy tvoří podél dřevních vláken larvální chodbičky. V těchto chodbičkách se i kuklí. Živí se lýkem. Larvy mají minimálně tři larvální stadia.
Dospělí brouci vylétávají malými výletovými otvory ven z hostitelských stromů. Objevují se nejdříve na konci dubna (USA, Colorado).
Počet generací závisí na průběhu počasí, s vyššími teplotami stoupá i počet generací. V Kalifornii má 2–3 generace, v Itálii byly hlášeny 2 generace.
Přezimují dospělé larvy nebo kukly. Mohou přezimovat i dospělci ukrytí pod kůrou.
Způsoby šíření
Aktivně se šíří letem. Za 24 h je dospělec schopný doletět průměrně 372 m, maximální zjištěná vzdálenost je 3,6 km. Vzdálenost doletu ovlivňují především povětrnostní podmínky. Pasivně se šíří pomocí mezinárodního obchodu. Larvy, kukly nebo dospělci mohou v neošetřeném dřevě urazit velké vzdálenosti. Mohou být ukryté v palivovém dříví, obalových materiálech, řezivu, kulatině, ve štěpce a dalších produktech z čerstvého a nedostatečně ošetřeného dřeva. Pro likvidaci lýkožrouta je možno využít tepelné ošetření dřeva, které je vysoce efektivní v hubení ukrytých vajíček, larev, kukel i dospělců.
Hospodářský význam
EPPO považuje lýkožrouta ořešákového a Geosmithia morbida za závažné hrozby pro ořešáky (o. černý a o. královský), protože se v Evropě hojně pěstují na dřevo, ovoce a mají i kulturní význam. Přemnožení vektora i choroby by znamenalo ekonomické i ekologické ztráty.
Zeměpisné rozšíření
Severní Amerika: USA.
Evropa: Itálie.
Fytosanitární regulace
Podle PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2072 se nachází na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii a je zařazen do části B: škodlivé organismy, jejichž výskyt je na území unie znám.
Toto nařízení stanovuje, že dovoz na území EU rostlin určených k pěstování, dřeva a dřevěných produktů včetně obalů, štěpky atd. vyrobených ze dřeva ořešáku nebo lapiny ze třetích zemí (USA) i přemisťování těchto rostlin, dřeva a produktů v rámci zemí EU (z Itálie) musí podléhat zvláštním požadavkům. Tyto požadavky mimo jiné zahrnují úřední ověření, že dřevo pochází z oblasti prosté
Geosmithia morbida a jeho přenašeče
Pityophthorus juglandis, vizuální kontroly symptomů nebo příznaků napadení
Geosmithia morbida a jeho přenašeče
Pityophthorus juglandis, tepelné ošetření dřeva a dřevěných produktů, hranění dřeva takovým způsobem, že je odstraněn veškerý přirozený oblý tvar, nebo pěstování stromů v naprosté izolaci.
Celé nařízení v plném znění najdete
zde. Novelu k přemisťování v rámci EU obalového materiálu najdete
zde. Zařazen na EPPO A2 listu.
Monitoring a prognóza
Monitoring dospělců se provádí odchytem do feromonových lapačů nebo na žluté lepové desky, odchyty na těchto deskách jsou však nízké a náhodné.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. Ochranná opatření spočívají především v prevenci proti zavlečení lýkožrouta ořešákového. Ta jsou popsána v kapitole fytosanitární opatření.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Preventivní opatření by měla být prováděna především v zemích s potvrzeným výskytem lýkožrouta ořešákového a také v zemích, kam se dováží velký objem ořechového dřeva a to nejlépe přímo v místech dovozu tohoto dřeva. Skládá se z odchytu dospělců do feromonových lapačů, detekce příznaků na hostitelských rostlinách a vizuální kontroly materiálu.
V zemích s potvrzeným výskytem lýkožrouta ořešákového je snaha maximálně eliminovat šíření na zdravé stromy. Fytosanitární opatření proto spočívají především v omezení pohybu ořechového dřeva a rostlin určených k výsadbě. Mezi další opatření patří např. těžba a následná úprava, izolace nebo zničení napadených stromů (drcení, pálení) a tepelná úprava dřeva.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Lýkožrout ořešákový má několik přirozených nepřátel, kterých je možno využít a potlačit tím do určité míry jeho populaci. Jedná se např. o parazitické vosičky rodu Theocolax.
Autoři textu
A. Přikrylová, ÚKZÚZ.
Rostlinolékařský portál se načítá...