Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými druhy jsou rostliny rodu paprika (Capsicum), zejména paprika setá (C. annuum) a paprika křovitá (C. frutescens). K dalším hostitelům z čeledi lilkovité (Solanaceae) patří lilek vejcoplodý (Solanum melongena), rajče jedlé (S. lycopersicum) a řada divoce rostoucích druhů rodu lilek (Solanum), dále durman obecný (Datura stramonium) a rostliny rodů mochyně (Physalis) a petúnie (Petunia). Nakladená vajíčka však nikdy nebyla nalezena na bramboru (S. tuberosum).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu A. eugenii se v ČR provádí od roku 2016, vizuální prohlídkou porostů paprik, popřípadě rajčat nebo lilku, a to v průběhu vegetačního období těchto plodin, ve sklenících a fóliovnících.  
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2016 podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělci jsou černí, 3 mm dlouzí a 1,5–1,8 mm širocí. Tělo je pokryté žlutavými a šedými šupinkovitými chloupky, které dodávají vzhledu mosazný lesk. 
Larva je beznohá, dorůstá do 6 mm. Zpočátku je bílá, později šedobílá se světle hnědou hlavou a tmavším ústním ústrojím
Kukla měří 3–4 mm, zpočátku je bílá, později tmavne. Na hlavě, předohrudi a zadečku má kukla krátké štětinky.

Možnost záměny dospělců odchycených na poškozených paprikách za jiné druhy nosatců není pravděpodobná.

Dospělci ožírají listy a květy a vyžírají otvory do plodů. Prvními příznaky jsou malé dírky v nezralých plodech a malé kruhové nebo oválné otvory o průměru 2–5 mm v listech. Přítomnost larev mohou prozradit diskolorace a deformace plodů a dále předčasné dozrávání a opad mladých plodů.

Příznaky na rostlinách mohou být zaměněny za příznaky způsobené slimáky nebo housenkami některých motýlů.

Doba vývoje A. eugenii od vajíčka po dospělce na paprikách trvá při teplotách mezi 26–28 °C zhruba 14 dní. Vajíčka jsou kladena do nově se vytvářejících plodů. Larvy květopasa vyžírají semena a další pletiva uvnitř vyvíjejícího se plodu, kde se také kuklí. U dospělců květopasa A. eugenii v oblasti jeho původu nedochází k diapauze. Přezimující jedinci mohou žít až 10 měsíců a v zimních měsících se vyskytují na plevelných rostlinách lilků nebo na starých rostlinách papriky. Přes léto je doba života dospělců A. eugenii  2–3 měsíce.

A. eugenii se přirozeně šíří pouze na krátkou vzdálenost. Šíření na delší vzdálenosti napomáhá mezinárodní obchod s paprikami a lilkem, neboť dospělci mohou přežít až 3 týdny při teplotách 2–3 °C v chladicích boxech.

Květopas A. eugenii poškozuje květy, plody a celé rostliny papriky. Napadené plody jsou náchylnější na vnitřní hniloby působené houbovými patogeny. Ztráty u paprik v polních podmínkách přesahují 50 %. Při silném napadení se sklizeň nevyplatí a napadené porosty jsou zaorány. V Texasu je k účinné ochraně porostů papriky potřeba 8–15 insekticidních postřiků. Vážné škody byly zaznamenány i ve skleníkových podmínkách v Britské Kolumbii v Kanadě, ohnisko výskytu se však podařilo eradikovat. V EU představuje květopas A. eugenii riziko především pro středomořské státy.

Původní – Mexiko  
Druhotné – Severní Amerika (USA), Střední Amerika a Karibská oblast (Dominikánská republika, Guatemala, Honduras, Jamajka, Kostarika, Nikaragua, Panama, Portoriko, Salvador), Oceánie (Francouzská Polynésie)
Květopas A. eugenii se rozšířil z Mexika do Střední Ameriky a na jih USA již v první polovině 20. století.

Květopas A. eugenii se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Plody papriky, dovážené do EU ze zemí, v nichž se květopas vyskytuje (Belize, Dominikánská Republika, Francouzská Polynésie, Guatemala, Honduras, Jamajka, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Portoriko, Salvador a USA) musí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou A. eugenii, a která je uvedena v rostlinolékařském v kolonce „Dodatkové prohlášení“, nebo z místa produkce, které státní organizace ochrany rostlin vyvážející země uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prosté A. eugenii, a které je uvedeno v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“ a které bylo prohlášeno za prosté organismu A. eugenii na základě úředních prohlídek prováděných na místě produkce a v jeho bezprostředním okolí nejméně jednou měsíčně v průběhu dvou měsíců před vývozem. 
Květopas A. eugenii je zařazen v seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Pro monitorování velikosti populace mohou být použity žluté lepové desky.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

V oblastech výskytu květopasa A. eugenii se provádí insekticidní ochrana, při níž je nutné ošetřování vícekrát opakovat.

Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu květopase Anthonomus eugenii v ČR