Rostlinolékařský portál

Réva (Vitis vinifera, V. labrusca, V. riparia), citrus (Citrus spp.), kumkvát (Fortunella spp.), olivovník (Olea spp.), kávovník (Coffea spp.), slivoň (Prunus spp.), např. třešeň obecná (P. avium), mandloň obecná (P. dulcis) a broskvoň obecná (P. persica), brusnice (Vaccinium corymbosum, V. virgatum), morušovník (Morus spp.), ořechovec pekanový (Carya illinoinensis), javor (Acer spp.), platan (Platanus spp.), jilm (Ulmus spp.), dub (Quercus spp.), oleandr obecný (Nerium oleander), vítod myrtolistý (Polygala myrtifolia), tolice vojtěška (Medicago sativa) a další. 
Xylella fastidiosa může napadat více než 300 druhů rostlin z různých čeledí. Rezervoárem bakterie mohou být i další hostitelé z kulturních, divoce rostoucích i plevelných druhů rostlin, např. barvínek (Vinca spp.), sléz (Malva spp.), šrucha (Portulaca spp.), čirok (Sorghum spp.).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu X. fastidiosa provádí ÚKZÚZ u hostitelů bakterie každoročně od roku 2014 v zahradních centrech a jejich okolí, ve výsadbách, v sadech a ve vinicích. Průzkum je podpořen finančním příspěvkem EU. 
Průzkum se provádí přednostně na rostlinách dodaných v posledních letech ze zemí s výskytem bakterie.

Na různých druzích rostlin se při napadení bakterií objevují různé příznaky, příznaky závisí také na kmenu bakterie. Napadení se obecně projevuje usycháním (spálou) listů, vadnutím listů a jejich zbarvováním do bronzova podél okrajů, vadnutím a odumíráním rostlin, zakrslostí rostlin, někdy však jsou hostitelé bez příznaků.  
Na rostlinách révy působí bakterie spálu listů. Prvním příznakem je náhlé uschnutí části listu, který zhnědne, zatímco okolní pletiva zežloutnou nebo zčervenají. Usychání dále pokračuje, listy se scvrkávají a opadávají, zůstává pouze řapík. Napadené kmínky vyzrávají nepravidelně. V dalších letech mají napadené rostliny opožděný vývoj a vytvářejí zakrslé chlorotické výhony. Chronicky nemocné rostliny mohou mít malé deformované listy s mezižilkovou chlorózou a výhony se zkrácenými internodii. Průběh choroby závisí na náchylnosti odrůdy a stáří rostlin.  
U broskvoní dochází k zakrňování mladých výhonů, které jsou oproti výhonům zdravých rostlin zelenější a vzhledem ke zkráceným internodiím i hustěji olistěné. Boční větve rostou vodorovně nebo jsou svěšené, takže rostliny mají jednotný kompaktní a zaoblený vzhled. Listy a květy se rozvíjejí u napadených rostlin dříve než u zdravých stromů a listy později opadávají. Napadené stromy mají výrazně nižší výnos a drobnější plody.
Na citrusech se objevují listové chlorózy. Postižené stromy pomaleji rostou a často jsou zakrnělého vzrůstu. Plody jsou menší se silnější a tužší kůrou. 
Na olivovnících je onemocnění nazváno syndrom rychlého hynutí a projevuje se zpočátku usycháním jednotlivých vrcholových výhonů, které se rychle rozšíří na celou korunu a následně dojde k odumření celé rostliny.  
Na listnatých stromech působí bakterie nekrózy nebo hnědnutí listů, postupující směrem od okrajů listů ke střední žilce. Hnědá nebo zaschlá část listu bývá často od zelené části zelené oddělena světlým proužkem. Příznaky se každoročně opakují a šíří se v korunách stromů, konce větví zasychají, postupně dochází ke zpomalování růstu a odumírání napadených stromů od vrcholku.  
Napadení některých rostlin, např. barvínku menšího (Vinca minor), katarantu (Catharanthus spp.) či vojtěšky se projevuje zakrslostí rostlin.

Příznaky napadení bakterií mohou být zaměněny s příznaky působenými jinými biotickými faktory (jiné patogeny, např. Phytoplasma prunorum, Fusarium spp., Pestalotiopsis spp., Rhizoctonia spp., Verticillium spp., u révy vinné Pseudopezicula tracheiphila, původce červené spály) či abiotickými faktory (sucho, zasolení, emise a imise, nedostatky ve výživě, sluneční úžeh, poškození herbicidy).

Bakterie X. fastidiosa se množí v xylému napadených rostlin, a to jak v kořenech a stoncích, tak i ve větvích a listech. Vodivé cesty napadených rostlin jsou postupně ucpávány shluky bakterií a produkty rostlin, vytvářenými v reakci na napadení, čímž dochází k zablokování příjmu vody a živin. 
Z taxonomického hlediska je X. fastidiosa složitým druhem vytvářejícím různé kmeny, které jsou v současné době řazeny do několika poddruhů. Tyto poddruhy se vyskytují v různých oblastech a mají odlišné okruhy hostitelů a působí u těchto hostitelů různé choroby.

Na jiné rostliny je bakterie rozšiřována pomocí přenašečů. Potenciálními přenašeči mohou být prakticky všechny druhy savého hmyzu sající v xylému. K významným přenašečům patří křísi z čeledí křískovití (Cicadellidae) a pěnodějkovití (Cercopidae). Bakterii přenášejí dospělci i nymfy, a to ihned po nasátí na infikované rostlině. Dospělci přenášejí bakterii trvale po celou jejich života, transovariální přenos nebyl prokázán. Ve střední a jižní Evropě jsou za významné přenašeče považovány pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) a křísek zelený (Cicadella viridis).  
Hlavní cestou průniku bakterie na nová území je přemísťování napadených rostlin určených k pěstování. Za významný způsob průniku patogenu na území EU je považován dovoz některých okrasných rostlin ze zemí, kde je patogen rozšířen. Na dlouhé vzdálenosti se patogen může šířit při mezinárodním obchodu také prostřednictvím infikovaných přenašečů, vyskytujících se v zásilkách rostlin i v zásilkách ovoce a zeleniny.

Rostliny révy vinné postupně chřadnou, ztrácejí vitalitu a dochází k odumírání jejich části nebo celých rostlin. Vinice mohou být bakterií zcela zničeny za rok až několik let v závislosti na náchylnosti odrůdy a stáří rostlin. Silně náchylné odrůdy obvykle nepřežijí více než 2–3 roky od infekce.  
Broskvoně napadené bakterií sice neodumírají, ale výrazně se u nich snižuje velikost a počet plodů, během 3–5 let se stávají hospodářsky bezcennými. U olivovníků dochází syndromu rychlému odumírání, které postupuje od výhonů a větví a vede až k odumření celých stromů. U citrusů se onemocnění nazývané Citrus variegated chlorosis obvykle neprojevuje odumřením stromů, ale vede k vážnému snížení kvality a výnosu plodů. Napadené rostliny brusnice odumírají obvykle v následujícím roce po objevení prvních symptomů. U vojtěšky vyvolává bakterie zakrslost rostlin, napadené rostliny mohou odumřít během 1–2 roků poté, co se objeví první příznaky. 
X. fastidiosa je v současnosti původcem devastujícího onemocnění olivovníků v Itálii. Bakteriální hnědnutí a odumírání révy působené bakterií X. fastidiosa je hlavní překážkou omezující možnost pěstování révy vinné v oblasti přirozeného rozšíření bakterie na pobřeží Mexického zálivu a v územích na jihovýchodě USA. Rostliny jsou zde vystaveny vysokému infekčnímu tlaku vzhledem k rozšíření patogenu v přírodní vegetaci, četnosti výskytu přenašečů a vhodným klimatickým podmínkám, neboť mírné zimy umožňují bakterii přežít a jarní a letní teploty podporují její rychlé množení. Obdobná situace je i v tropické Americe. 
Rozšíření bakterie v ČR by mohlo mít vysoký hospodářský dopad, zvláště v případě výskytu kmenů napadajících révu vinnou nebo rostliny rodu Prunus, i když by tento dopad vzhledem ke klimatickým podmínkám ČR nemusel být tak dramatický, jako v teplejších oblastech EU. Velmi závažné hospodářské důsledky mohou mít také opatření, prováděná v případě zjištěných ohnisek výskytu bakterie, zejména pro pěstitele rozmnožovacího materiálu ovocných a okrasných rostlin.

Bakterie X. fastidiosa pochází z Ameriky a vyskytuje se v USA, Kanadě, Mexiku, Argentině, Brazílii, Paraguayi, Venezuele, Portoriku a Kostarice. Výskyt patogenu byl potvrzen i v Asii (Tchaj-wan a Írán). V Evropě se šíří v Itálii v provinciích Lecce, Brindisi a Taranto v regionu Apulie, ohnisko výskytu bylo zjištěno také v Toskánsku, ve Francii na územích Korsiky a v regionu Provensálsko–Alpy–Azurové pobřeží, ve Španělsku na území autonomních společenství Baleárské ostrovy, Madrid a Valencie. V Německu byl zjištěn výskyt ve spolkové zemi Sasko, kde již byla provedena úspěšná eradikace. V Portugalsku byl výskyt bakterie zjištěn na severozápadě země (město Vila Nova de Gaia). 

Pro účely fytosanitárních předpisů ČR a EU se hostitelé bakterie označují jako „hostitelské rostliny“ a „dotčené rostliny“. U hostitelských rostlin se uplatňují jiná fytosanitární opatření než u dotčených rostlin. Xylella fastidiosa se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt je na území EU znám.  
Po průniku patogenu do Itálie byla proti zavlékání a šíření bakterie zavedena mimořádná rostlinolékařská opatření, která byla opakovaně upravována prováděcími rozhodnutími Komise (EU). V současnosti jsou opatření proti zavlékání a rozšiřování organismu Xylella fastidiosa stanovena prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1201.

Při zjištění výskytu X. fastidiosa na území ČR se provádí úřední ochrana popsaná v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. 
Nejsou známé žádné účinné způsoby kurativního ošetření rostlin napadených bakterií X. fastidiosa, s výjimkou omezeně použitelné metody termoterapie teplou vodou. Ochranná opatření proto spočívají v prevenci před zavlečením tohoto patogenu do nových území a v případě, že patogen do nového území pronikne, následují opatření zaměřená na eradikaci jeho výskytu, která jsou uvedena v části Fytosanitární opatření. Není-li eradikace při velkém rozsahu výskytu bakterie proveditelná, nařizují se opatření k izolaci výskytu bakterie ve vymezeném území a k zabránění jejího dalšího šíření z tohoto území.

Přípravky k ochraně proti bakterii nejsou k dispozici. Při výskytu bakterie se nařizuje insekticidní ošetřování proti přenašečům bakterie.

Prováděcí nařízení Komise
Informační leták ÚKZÚZ – Bakterie Xylella fastidiosa
Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu bakterie Xylella fastidiosa v ČR