Hostitelské spektrum
Hostitelskými rostlinami jsou druhy rodů ořešák (Juglans) a také lapina (Pterocarya). Nejnáchylnější k napadení houbou je ořešák černý (J. nigra), ostatní druhy ořešáků jako je o. popelavý (J. cinerea), o. kalifornský (J. californica), o. větší (J. major), ořešák (J. hindsii), a v Evropě o. královský – vlašský (J. regia) jsou méně náchylné.
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
V ČR se provádí úřední detekční průzkum výskytu patogenu G. morbida a jeho přenašeče lýkožrouta ořešákového od roku 2016, detekční průzkum je podpořen finančním příspěvkem EU.
Příznaky poškození/napadení
Včasné odhalení napadení vyžaduje důkladné vizuální přezkoumání kmenů stromů. V počáteční fázi napadení lze rozpoznat pouze vstupní otvory vektorů. Na začátku léta vykazují napadené stromy žloutnutí, vadnutí a zasychání listů na jednotlivých větvích. V průběhu léta tyto listy hnědnou, praporcovitě odstávají, ale zůstávají na stromě a opadnou až na jaře příštího roku. Dochází k postupnému odumírání větví a řídnutí koruny, rozsah a rychlost těchto příznaků závisí na intenzitě napadení. V některých případech může dojít k odumření celého stromu za dva roky, častěji však za 3–4 roky. V období, kdy dochází k usychání částí stromu, je možné na povrchu kůry pozorovat výletové otvory dospělců přenašeče lýkožrouta ořešákového (Pityophthorus juglandis). Po naříznutí kůry v těchto místech vypadávají zpočátku drobné, později čočkovité a v pokročilém stadiu rozsáhlé nepravidelné zčernalé nekrotické léze, podle kterých dostalo onemocnění v anglickém jazyce jméno – Thousand Cankers Disease. Po odstranění kůry jsou viditelné požerky larev přenašeče, stejně jako oblasti s odumřelým lýkem. Ty jsou tmavé, vlhké a postupně se rozšiřují. Chodbičky lýkožrouta jsou různě široké, nepravidelně větvené a naplněné hnědými až černými drtinkami. Odumřelá pletiva v okolí chodeb se postupně rozpadají, kůra se později odlupuje především v místech, kde došlo k velkoplošnému odumření.
Možnost záměny poškození/napadení
Usychání ořešáků může být vyvoláno např. abiotickými stresovými faktory v kombinaci s biotickým poškozením (hmyz, houbový patogen).
Životní cyklus
Spory houby přenáší lýkožrout ořešákový, který jimi následně infikuje floém při vytváření chodbiček ve dřevě hostitelských rostlin. Houba ale neproniká do dřeva a nezpůsobuje systémovou infekci.Nebylo zaznamenáno žádné pohlavní stadium, nepohlavně se rozšiřuje konidiemi.
Způsoby šíření
Na kratší vzdálenosti je houba G. morbida přenášena výlučně pomocí lýkožrouta ořešákového. Literatura uvádí, že tento druh lýkožrouta je schopný uletět vzdálenost okolo 372 m za 24 h, maximálně až 3,6 km. Dlouhé lety jsou podporovány větrem. Ačkoliv patogen produkuje velké množství konidií, které by mohly být přenášeny vzdušnými proudy, neexistuje přímý důkaz o tom, že by se infekce vyskytovala kdekoliv jinde, než na stromech napadených lýkožroutem ořešákovým. Na dlouhé vzdálenosti může být houba přenášena při mezinárodním obchodu s čerstvým dřevem hostitelských rostlin, např. kulatinou, palivovým dřívím, či neošetřeným dřevěným obalovým materiálem. Riziko přenosu konidií představuje i dřevní štěpka, bez vektora se ale nemůže patogen rozšiřovat dál na hostitelské stromy.
Dále se patogen může šířit pomocí infikovaných rostlin rodu ořešák z USA.
Ořechy, semena ani kořeny hostitelských rostlin nejsou považovány za zdroj infekce.
Hospodářský význam
V USA bylo pozorováno poškození a odumírání v S. Americe nepůvodního ořešáku černého od poloviny devadesátých let minulého století. Významné škody byly způsobeny v městských výsadbách a parcích a v určitém rozsahu i v sadech (Kalifornie). U ostatních druhů ořešáku nedochází většinou k mortalitě stromů, i když byly zaznamenány ojedinělé případy odumření ořešáku královského. Škody jsou výsledkem současného působení obou škodlivých organismů. Jak u houbového patogenu, tak u přenašeče se totiž nepředpokládá schopnost samostatně vyvolat celkové odumření stromu.Houba G. morbida a její vektor lýkožrout ořešákový představují pro EPPO region reálné riziko. Patogen i jeho přenašeč mají vhodné podmínky k usídlení na většině území EU (výjimku tvoří severní části EU – Norsko, Švédsko, Finsko), kde se pěstují dřeviny rodu ořešák. V případě jejich rozšíření by byly pravděpodobně největší škody způsobeny v jižní a východní části regionu EPPO, kde se předpokládá více generací lýkožrouta do roka.
Zeměpisné rozšíření
Severní Amerika: USA.
Evropa: Itálie.
Fytosanitární regulace
Podle PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2072 se patogen nachází na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii a je zařazen do části B: škodlivé organismy, jejichž výskyt je na území unie znám. Toto nařízení stanovuje, že dovoz na území EU rostlin určených k pěstování, dřeva a dřevěných produktů včetně obalů, štěpky atd. vyrobených ze dřeva ořešáku nebo lapiny ze třetích zemí (USA) i přemisťování těchto rostlin, dřeva a produktů v rámci zemí EU (z Itálie) musí podléhat zvláštním požadavkům. Tyto požadavky mimo jiné zahrnují úřední ověření, že dřevo pochází z oblasti prosté Geosmithia morbida a jeho přenašeče Pityophthorus juglandis, vizuální kontroly symptomů nebo příznaků napadení Geosmithia morbida a jeho přenašeče Pityophthorus juglandis, tepelné ošetření dřeva a dřevěných produktů, hranění dřeva takovým způsobem, že je odstraněn veškerý přirozený oblý tvar, nebo pěstování v naprosté izolaci Celé nařízení v plném znění najdete zde.
Novelu k přemisťování v rámci EU obalového materiálu najdete zde.
Patogen je zařazen na EPPO A2 listu.
Monitoring a prognóza
Monitoring spočívá především v odchytech dospělců vektora lýkožrouta ořešákového na návnadu, s použitím lapačů s feromonovým atraktantem. Lze tak včasně predikovat epidemii, i když samotné příznaky patogena ještě nejsou viditelné (viz kapitola Monitoring a prognóza a Fytosanitární regulace v textu k
Pityophthorus juglandis).
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
V současné době nejsou k dispozici žádné nedestruktivní chemické nebo pěstební metody ochrany hostitelských rostlin, stejně tak jako rezistentní odrůdy ořešáků.
Preventivní opatření
Mezi preventivní opatření patří především průzkum a provádění opatření proti přenašeči lýkožroutu ořešákovému, které je popsáno
zde.
Autoři textu
A. Přikrylová, ÚKZÚZ