Rostlinolékařský portál

Nejvýznamnějším hostitelským druhem svilušky Lewisovy je pryšec nádherný – vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima), sviluška napadá ale i jiné druhy rostlin, výskyt je mimo jiné uváděn na broskvoni obecné (Prunus persica), citroníku limonovém (Citrus limon), jahodníku zahradním (Fragaria ananassa), maliníku (Rubus spp.), pomerančovníku čínském (Citrus sinensis) a révě vinné (Vitis vinifera).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

V ČR se prováděl úřední detekční průzkum výskytu svilušky Lewisovy v letech 2016–2018 a v roce 2021 s finančním příspěvkem EU.

Roztoči čeledi sviluškovití prochází pěti vývojovými stadii: vajíčko, larva, protonymfa, deutonymfa a dospělec. Dospělci jsou lehce žlutavé až bílé barvy, s bělavými až lehce načervenalými končetinami a s dvěma nebo více skvrnami po stranách těla. Samičky jsou 0,36 mm velké a samečci dosahují 0,27 mm.
Vajíčka jsou oválná, bělavé až lehce naoranžovělé barvy.

Sviluška Lewisova je snadno zaměnitelná s jinými druhy svilušek rodu Eotetranychus, je zaměnitelná i se sviluškou chmelovou (Tetranychus urticae). Jednotlivé druhy svilušek lze od sebe rozlišit pomocí světelné mikroskopie.

Napadení sviluškami značí přítomnost jemných pavučinek nejčastěji na spodních stranách listů či v okolí květních částí. Posátí sviluškami vyvolává tečkovitost kůry plodů citrusů, při silnějším napadení se na citronech objevuje stříbřitost kůry, na pomerančích stříbřitost nebo rzivost kůry. U citrusů svilušky většinou listy nepoškozují.
Na pryšci nádherném jsou listy při mírném napadení kropenaté, s velkým množstvím světlých žlutých teček nebo žlutavých skvrnek různé velikosti s nejasným ohraničením, rozmístěných po celé svrchní straně listu, zatímco zbarvení spodní strany listů kolísá od světle zelené až po zřetelnou chlorózu. Někdy jsou výrazně žlutavě tečkovány obě strany listu.

Při silném napadení pryšce nádherného zežloutnou mezižilkové prostory a silně kontrastují se zelenými žilkami, což může být zaměněno za nedostatek zinku a hořčíku.

Počet generací do roka závisí na klimatických podmínkách. Zatímco v severních částech Evropy by sviluška Lewisova ve volné přírodě nepřežila či by dosáhla jedné až dvou generací, v teplejších jižních částech by mohla mít až 10 a více generací do roka. Na většině rostlin žije sviluška Lewisova na spodní straně listů. Na citrusech jsou vajíčka kladena na povrch plodů, kde se také po vylíhnutí svilušky živí.

Na kratší vzdálenosti se sviluška Lewisova přirozeně šíří pomocí větru. V rámci mezinárodního obchodu se šíří zejména převozem napadených hostitelských rostlin.

V USA tento druh svilušky škodí zejména na rostlinách pryšce nádherného (Euphorbia pulcherrima), pryšce vroubeného (E. marginata) a skočce obecného (Ricinus communis) pěstovaných ve sklenících. Sviluškou způsobované škody se podepisují zejména na tržní hodnotě pěstovaných rostlin. Škody, které sviluška Lewisova způsobuje na citrusech, jsou většinou zanedbatelné.
Největší pravděpodobnost usídlení svilušky v Evropě ve volné přírodě je ve Středomoří, v dalších oblastech může ohrožovat hostitelské rostliny pěstované v chráněných podmínkách (skleníky, fóliovníky).

Země původu svilušky Lewisovy není známa, ale pravděpodobně se bude jednat o území Střední Ameriky, kde se sviluška vyskytuje na volně rostoucích rostlinách rodu pryšec (Euphorbia spp.).
Asie – Tchaj-wan.
Afrika – JAR, Libye.
Severní Amerika – Kanada (Britská Kolumbie), Mexiko, USA (Arizona, Florida, Hawai, Illinois, Kalifornie, Maryland, Massachusetts, Michigan, Oregon, Washington).
Střední Amerika a Karibik – Costa Rica, El Salvador, Guatemala, Honduras, Nicaragua, Pnama.
Jižní Amerika – Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Peru.
V Evropě je sviluška Lewisova omezeně rozšířena v Portugalsku (Madeira). Další výskyty byly zaznamenány ve sklenících v Polsku a Velké Británii, v obou zemích byla sviluška úspěšně eradikována.

Sviluška Lewisova se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.

Jako prostředky biologické ochrany ve sklenících lze využít některé druhy dravých roztočů jako jsou Amblyseius californicus, Neoseiulus fallacis či Amblyseius andersoni.

Účinnou ochranu proti svilušce Lewisově zajišťují běžně dostupné akaricidy. Je důležité důkladně ošetřit spodní strany listů, kde se svilušky shromažďují.