Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

vrtule
Rhagoletis fausta

třída: hmyz (Insecta) řád: dvoukřídlí (Diptera) čeleď: vrtulovití (Tephritidae)

Vědecká synonyma: Rhagoletis intrudens, Spilographa fausta, Trypeta fausta, Zonosema fausta

EPPO kód: RHAGFA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Vrtule Rhagoletis fausta se vyvíjí v plodech rostlin rodu Prunus. Konkrétně to jsou slivoň pensylvánská (P. pensylvanica), s. vykrajovaná (P. emarginata), střemcha pozdní (P. serotina), s. viržinská (P. virginiana), třešeň ptačí (P. avium), třešeň višeň (P. cerasus) a mahalebka obecná (P. mahaleb).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, potvrzeno úředním detekčním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum provádí inspektoři ÚKZÚZ v sadech od roku 2016, výskyt R. fausta nebyl zjištěn.  Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl od roku 2016 do roku 2021 podpořen finančním příspěvkem EU. Úřední detekční průzkum znovu probíhá od roku 2025.
Popis
Dospělci jsou drobné mušky o délce 3–4 mm. Hlava, štítek a kyvadélka (zakrnělý druhý pár křídel) jsou žluté, báze křídel a nohy kromě stehen jsou nažloutlé, zbývající části těla jsou tmavé. Průsvitná křídla s tmavými příčnými páskami mají na špici typickou kresbu připomínající písmeno F.
Vajíčka jsou protáhlá a bělavá.
Larvy jsou bílé a beznohé.
Kukly jsou taktéž světlé.
Možnost záměny
Dospělce je možné zaměnit za jiné druhy vrtulí. Od jiných druhů se R. fausta odlišuje tmavou kresbou na vrcholové části křídla ve tvaru pokrouceného písmena F, v jehož dolní části je výrazná světlá skvrna. Larvy je možné zaměnit za larvy vrtule třešňové (R. cerasi), nebo larvy vrtule višňové (R. cingulata), které způsobují rovněž červivost plodů třešní a višní.
Příznaky poškození/napadení
Příznakem napadení jsou drobné vpichy na plodech, kudy samička nakladla vajíčka. Následný vývoj larev se na plodech může projevit diskoloracemi, dochází k měknutí pletiva a sekundárnímu napadení dalšími patogeny. Plody jsou znehodnocené, mohou i opadat.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky jsou podobné jako příznaky napadení vrtulí třešňovou nebo višňovou.
Životní cyklus
Vrtule R. fausta má jednu generaci v roce. Kukla přezimuje v půdě a líhnutí probíhá od konce jara do konce června. Samičky kladou vajíčka po jednom pod slupku plodů hostitelských rostlin. Larvy se líhnou po 3–7 dnech a živí se v průběhu dalších 2–5 týdnů pletivem dozrávajících plodů. Po ukončení žíru larvy opouštějí plody a kuklí se v půdě pod hostitelskou dřevinou. Dospělci žijí až 40 dní.
Způsoby šíření
Dospělci přeletují pouze na kratší vzdálenosti. Na delší vzdálenosti se vrtule může šířit prostřednictvím lidské činnosti, např. transportem napadených plodů. Další možnost šíření představují kukly obsažené v půdě, např. v kořenovém balu rostlin.
Hospodářský význam
Tento druh způsobuje značné hospodářské škody na třešních a višních v Severní Americe.
Zeměpisné rozšíření
Tento druh je původní v Severní Americe a vyskytuje se ve dvou hlavních oblastech, a to na západě Kanady (Alberta, Britská Kolumbie) a USA (Kalifornie, Idaho, Oregon, Washington), a také na východě Kanady (Manitoba, Ontario, Nový Brunšvik, Québec) a USA (Massachusetts, Maine, New York, Ohio, Pensylvánie, Západní Virginie).
Fytosanitární regulace
Vrtule R. fausta se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.  
Zásilky třešní a višní (plodů) ze třetích zemí kromě Švýcarska musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením. Zavlečení vrtule R. fausta do EU ve stadiu pupária by měly zabránit zvláštní požadavky pro zeminu a pěstební substráty ulpělé na rostlinách nebo s nimi spojené.  
Vrtule R. fausta je zařazena na Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Monitoring a prognóza
Monitoring letové aktivity dospělců se provádí pomocí žlutých optických lapačů (lepových desek) nebo žlutých lepových desek s atraktantem.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Preventivní opatření při ochraně proti tomuto druhu jsou uvedeny v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V místech výskytu vrtule by opadané a napadené plody měly být odstraněny a zničeny. Doporučuje se také odstraňování volně rostoucích a opuštěných hostitelských rostlin v okolí sadů.
Chemická ochrana rostlin
Insekticidní ochrana v místech výskytu vrtule se provádí od začátku letu dospělců vrtule. Další ošetření se provádí podle reziduálního účinku konkrétních přípravků (7–10 dní), obvykle 2–3 krát. Dále je možné využít bodovou aplikaci insekticidu spolu s atraktantem.