Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami houby D. vaccinii jsou pěstované i divoce rostoucí brusnice (Vaccinium spp.). Z pěstovaných druhů jsou to např. brusnice chocholičnatá – kanadská borůvka (V. corymbosum), b. prutovitá (V. virgatum), b. úzkolistá (V. angustifolium) a klikva velkoplodá (V. macrocarpon), z divoce rostoucích druhů brusnice borůvka (V. myrtillus) a klikva bahenní (V. oxycoccos).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkumy výskytu D. vaccinii v ČR probíhaly v letech 2016–2020, výskyt patogenu v těchto průzkumech nebyl zjištěn. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl podpořen finančním příspěvkem EU.

První příznaky se objevují na vrcholcích nedřevnatých výhonů nebo okolo květních pupenů. Jednoleté výhony povadnou během 4–6 dnů, jsou pokryty drobnými lézemi a žloutnou. Později, před tím, než zhnědnou a odumřou, se mohou zbarvit oranžově až bronzově. Dochází k odumírání hlavních větví a často i celé rostliny. Na stoncích borůvky starších dvou let způsobuje patogen hnědé zabarvení xylému. Vadnutí rostlin se projevuje v červenci a srpnu a pokračuje do října. Pyknidy anamorfního stadia Phomopsis vaccinii se objevují většinou od srpna do října na odumřelých stoncích starších 3–5 let. Napadené plody jsou červenohnědé, měkké, kašovité, často praskají.

Příznaky napadení jsou typické.

Tomuto houbovému patogenu se daří v prostředí s teplotami mezi 4–32 °C. Optimální teplota pro klíčení konidií a jejich růst se pohybuje mezi 21–24 °C. Některé zdroje uvádějí, že do hostitele vstupuje přes poranění nebo přímo skrze vrcholové části mladých výhonků. Podle dalších zdrojů proniká houba do rostliny zejména přes květní pupeny v období, kdy se rozvíjejí. Patogen přezimuje na odumřelém pletivu, askospory a konidie se šíří v porostech hostitelských rostlin za vlhka. Houba se šíří v rostlině vodivými pletivy a postupuje směrem k bázi. Starší větvičky obkrouží v místě rozvětvení a části rostlin nad tímto místem nekrotizují a odumřou.

Sporami se D. vaccinii šíří jen na krátké vzdálenosti. Hlavním zdrojem rozšíření patogenu do jiných zemí byl export infikovaných rostlin brusnice ze Severní Ameriky.

Patogen se v USA vyskytuje ve všech oblastech, kde se pěstují brusnice, ale do roku 1975 nepůsobil závažné škody. V roce 1975 se však epidemicky rozšířil v centru produkční oblasti borůvek v Indianě a jižním Michiganu a ukázalo se, že za příznivých povětrnostních podmínek může způsobit významné škody. V dalších letech došlo k závažným škodám také na jihovýchodě USA, zejména v Severní Karolíně. Předpokládá se, že patogen může vážně škodit i v podmínkách EU.

Vyskytuje se v oblastech s mírným podnebím v Severní Americe (Kanada, USA), v Jižní Americe v Chile. V EU se tento škodlivý organismus vyskytuje pouze v Lotyšsku, ohniska výskytu byla zaznamenána také v Nizozemsku, Litvě, Německu, Rumunsku a ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, ale ta byla následně eradikována.

Houba D. vaccinii je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro rostliny brusnice (Vaccinium spp.) s prahovými hodnotami pro rozmnožovací materiál a výpěstky brusnice 0 %. Rostliny brusnice určené k pěstování původem ze třetích zemí a plody brusnice z neevropských zemí podléhají při dovozu rostlinolékařské kontrole a musejí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením. Porosty rozmnožovacího materiálu a výpěstků brusnice v kategoriích základní, certifikovaný a CAC materiál musí být dvakrát za rok vizuálně prohlédnuty a musí pocházet z oblasti prosté D. vaccinii (což je v případě rostlin pocházejících z území ČR splněno), nebo na nich nesmí být za poslední úplné vegetační období pozorovány žádné příznaky D. vaccinii.

Lze provést vizuální prohlídku hostitelských rostlin a jejich plodů spojenou s laboratorním vyšetřením odebraných vzorků.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

V oblastech výskytu patogenu se provádí fungicidní ošetřování porostů brusnice. První ošetření se doporučuje při rozpuku květních pupenů, další ošetření by měla být prováděna ve čtrnáctidenních intervalech v období květu.