Hostitelské spektrum
Je to monofágní zástupce na dubech, tento druh byl pozorován na následujících druzích hostitelských dřevin: dub červený (Quercus rubra), dub cer (Quercus cerris), dub letní (Quercus rubur), dub zimní (Quercus petraea) a dub pýřitý (Quercus pubescens) .
Popis
Délka těla dospělců je 0,3–0,4 cm. Tělo je hustě ochlupené světlými chloupky (přítomné je krátké velmi světlé ochlupení krovek, končetin a šítu) a je červenohnědé barvy. Přední okraj nosce mají dospělci v klidové poloze namířený směrem vzad, tedy mezi přední končetiny. Zadní končetiny mají ztloustlá stehna – jde o přizpůsobení pro skákání.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly a velikosti 3 mm.
Možnost záměny
Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Orchestes. O. quercus je na rozdíl ostatních druhů (O. fagi a O. testaceus) jinak zbarvený (viz výše). Uvedené příbuzné druhy jsou dominantně černé až hnědé. Larvy těchto druhů není možné makroskopicky rozeznat.
Příznaky poškození/napadení
Poškození na dřevinách dospělci, resp. na jejich listech, je dobře rozpoznatelné – na listech se jedná o tzv. děrování, kdy jsou na listech jasně patrné oválné nebo okrouhlé dírky, které nenarušují silnější žilky nervatury. Larvy jsou vázány na minování, vyvíjejí se tedy v listech, kde hloubí plošnou minu. Po tomto larválním žíru vypadají listy jako ožehnuté od ohně.
Možnost záměny poškození/napadení
Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na listech dřevin. Potravní specializace je také velmi dobrým rozlišovacím znakem tohoto druhu.
Životní cyklus
Brouci se po přezimování aktivizují od dubna do května (června), kdy vykovávají intenzivní žír v korunách hostitelských dřevin. Následně jsou nakladena vajíčka do žilek nervatury listů, kde probíhá vývoj. Larvy v listech dokončují vývoj v průběhu června a posléze nová generace dospělců požírá listy až do podzimu.
Hospodářský význam
Tento druh škodí v imaturním i maturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů, nebo může dojít k redukci plodnosti hostitele.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...