Hostitelské spektrum
Je to polyfágní zástupce (žeroucí na jehlicích, případně listech hostitelských dřevin). Nejčasněji jsou imaga viditelná na následujících druzích dřevin: smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a také na druzích rodu olše (Alnus spp.). Na vhodných stanovištích střídají brouci během roku hostitelské dřeviny. Z jara žerou jehlice smrku nebo borovice, pak přechází na olše.
Popis
Délka těla dospělců je 0,8–1,2 cm. Tělo je lysé, černé a lesklé. Přední okraj nosce mají uprostřed polokruhovitě vykrojený. První článek tykadlového bičíku je mnohem kratší než druhý. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou intenzivně klenuté a podélně rovnoběžně tečkované. Dospělci nejsou schopni letu.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly a o velikosti až 12 mm.
Možnost záměny
Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Otiorhynchus. O. ovatus na rozdíl od O. coecus má spíše hnědo černou barvu a jeho tělo je celkově menší velkosti (0,4–0,5 cm). Larvy těchto druhů není možné makroskopicky rozeznat
Příznaky poškození/napadení
Poškození dospělců na dřevinách, resp. na jejich jehlicích a listech, je dobře rozpoznatelné – na listech se jedná o tzv. dopředný žír, nebo okénkování až děrování. Larvy jsou vázány na půdní prostředí, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují. Intenzivně poškozují kořenový systém, kterému žír omezuje kořenový povrch převážně u tenčích kořínků.
Možnost záměny poškození/napadení
Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny i jejich kořenového systému snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.
Životní cyklus
Brouci se rojí jednou za dva roky, mají tedy dvouletý vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce od května do srpna, kdy vykovávají intenzivní žír v korunách hostitelských dřevin. Následně jsou nakladena vajíčka do půdy, kde probíhá vývoj. Larvy v zemi také zimují a na jaře následujícího roku jedinci projdou kukelním klidem.
Hospodářský význam
Tento druh škodí v maturním stadiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů. V kulturách mladých dřevin je problémem také žír larev, kde jsou ohroženy především mladé dřeviny a jejich jemné kořeny.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...