Hostitelské spektrum
Je to polyfágní zástupce, žeroucí na jehlicích, kůře a letorostech jehličnatých dřevin. Nejčasněji jsou imaga viditelná na následujících druzích: smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris). Z listnatých druhů dřevin se nejvíce objevuje na břízách (Betula spp.), dubech (Quercus spp.) atp.
Popis
Délka těla dospělců je 0,4–0,5 cm. Tělo je lysé a černo hnědé a lesklé. Přední okraj nosce mají uprostřed polokruhovitě vykrojený. První článek tykadlového bičíku je mnohem kratší než druhý. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou intenzivně klenuté a podélně rovnoběžně tečkované. Dospělci nejsou schopni letu.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, bez končetin, se zřetelnými kusadly a o velikosti až 8 mm.
Možnost záměny
Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Otiorhynchus. O. ovatus na rozdíl od O. coecus má spíše černou barvu a jeho tělo je celkově větší velkosti (0,8–1,2 cm). Larvy těchto druhů není možné makroskopicky rozeznat.
Příznaky poškození/napadení
Poškození na dřevinách, resp. na jejich jehlicích a letorostech je dobře rozpoznatelné jako kroužkování a ožírání jehlic dospělci, případně žír na listech – děrování. Larvy jsou vázány na půdní prostředí, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují, ale intenzivně poškozují kořenový systém, kterému žír omezuje kořenový povrch převážně u tenčích kořínků.
Možnost záměny poškození/napadení
Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny i jejich kořenového systému snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na asimilační ploše stromů.
Životní cyklus
Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy jednoletý vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce od května (dubna) do srpna, kdy vykovávají intenzivní žír v korunách a bázích hostitelských dřevin – u mladých dřevin. Následně jsou nakladena vajíčka do půdy, kde probíhá vývoj. Larvy v zemi také zimují a následně projdou kukelním klidem, tedy až na jaře následující vegetační sezóny.
Hospodářský význam
Tento druh škodí v maturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy a vitality tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů. V kulturách mladých dřevin je problémem žír larev, kde jsou ohroženy především mladé dřeviny.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...