Rostlinolékařský portál

Velmi hojná dřevokazná houba narůstající na různých listnáčích, jak na živých dřevinách, tak i na mrtvém dřevě.

Podobné plodnice má pevník plstnatý (Stereum subtomentosum), jehož plodnice přirůstají k substrátu zúženou bází a při poranění jeho rouško žloutne. Podobná je i outkovka pestrá (Trametes versicolor), která má na rozdíl od pevníku v roušku drobné, kruhovité, bílé rourky.

Plodnice jsou jednoleté, buď rozlité, vytvářející povlaky nebo jsou formované do střechovitě uspořádaných drobných kloboučků. Ty jsou tenké, polokruhovité, bokem přirostlé, povrch mají pásovaný, žlutohnědý až hnědý, okraj bílý, zvlněný. Spodní strana plodnice je žlutá, mírně hrbolkatá a vždy hladká. Poraněním hymenium nemění barvu. Dužnina je tenká, kožovitá. Suché plodnice jsou šedé, křehké, často zkroucené. Elipsoidní výtrusy jsou vel. 5–8×2,5–3,5 µm, jsou amyloidní (v Melzerově činidle jsou šedomodré až skoro černé).

Vyskytuje se během celého roku a to jak v podobě rostoucích plodnic tak i těch odumřelých. Plodnice narůstají hlavně v létě a na podzim, v tomto období se šíří výtrusy. Hniloba je bílá.

Velmi častý výskyt v jakémkoliv prostředí. Jako parazit narůstá na dřevě listnáčů v místě poranění, např. praskliny, poškozená borka, řezné rány. Je to jeden z prvních druhů, který kolonizuje tato poškození, tzv. ranový parazit. Bílá hniloba se rozvíjí velmi rychle. Je známý i jako saprotrof odumřelého dřeva.

D. Palovčíková, MENDELU