Rostlinolékařský portál

Jako patogen se vyskytuje se na semenáčcích jehličnatých dřevin, např. smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a dalších.

Kořenitka má velmi charakteristické znaky. Záměna je možná s jinými druhy, které mají podobné plodnice např. destice chřapáčová (Discina ancilis), ta má krátký třeň a vyskytuje se na tlejícím dřevě.

Při napadení semenáčků a mladých sazenic dochází ke žloutnutí až hnědnutí asimilačního aparátu a k jeho předčasnému opadu. Jejich kmínky jsou porostlé provazcovitým myceliem kořenitky. V blízkosti sazenic narůstají polštářovité, nepravidelné, laločnaté plodnice. Tlusté 3 až 4 mm. Na povrchu červenohnědé až tmavohnědé, přirůstající okraj je bílý nebo nažloutlý, mírně podehnutý. K podkladu přirůstají světlými vlákny mycelia. Dužnina je křehká, světle hnědá.

Plodnice narůstají od května do října. Šíři se bezbarvými, vřetenovitými výtrusy, vel. 25–40×7,5–10 µm µm během letního a podzimního období, především za vlhkého počasí. Výtrusy obsahují olejovité kapky různé velikosti. Houba se šíří i kruhovitě rozrůstajícím se myceliem, při čemž napadá kořenový systém mladých rostlin. Ty následně odumírají.

Vyskytuje se na spáleništích, např. tam, kde byl po těžbě spalován odpad, na písčitých půdách, většinou jako saprotrof. Může působit jako parazit u řady semenáčků a to jak v lesním přirozeném prostředí, tak i ve školkách.

D. Palovčíková, MENDELU