Rostlinolékařský portál

Dub letní (Quercus robur), d. zimní (Q. petraea), ojediněle další listnáče např. javory (Acer spp.) a buk lesní (Fagus sylvatica).

V období narůstání perithecií je záměna nemožná, v ostatních případech je nutné laboratorní šetření, včetně izolací patogenu z napadených pletiv.

Patogenní výskyt je zaznamenán u semenáčků a sazenic, cca do 3 let věku. Primárními symptomy jsou žloutnutí až hnědnutí listů, listy současně i zavadají, usychají včetně terminálu a ustávají v růstu. Na kořenech a kořenovém krčku ve vlhkém období narůstá vatovitý povlak mycelia, které je nejdříve bílé, později se zbarvuje do hněda. V těchto místech jsou sazenice jakoby zaškrcené a křehké, mohou se lámat. Na kmínku a kořenovém krčku narůstají teleomorfní plodnice perithecia. Většinou se vyskytuje na mokrých a těžkých, ulehlých půdách, významný vliv má i deštivé počasí a následně dlouhodobě přemokřené lokality.

V půdě a na kořenech vytváří drobná, černá sklerocia, v nich přezimuje, popř. i přečkává nepříznivé období. Na jaře se patogen se do kořenového systému dostává myceliem přes kořenové vlášení a postupně prorůstá celým kořenovým systémem. Jakmile mycelium proroste ke kořenovému krčku, ten svým myceliem obrůstá a proniká jak do kořenového systému, tak do kmínku sazenic. V těchto částech narůstají perithecia, obsahují vřecka s osmi askosporami, které jsou jednobuněčné, hnědé, oválné, vel. 17–32×7,5–10 µm a obsahují olejovité kapky.

Vykytuje se jak v lesních kulturách a v mlazinách, tak na nově vysazených pasekách, zejména do cca 10 let věku. Ve školkách jsou v současnosti nálezy ojedinělé.

D. Palovčíková, MENDELU