Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými rostlinami jsou druhy rodu Citrus, citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata) a chmel otáčivý (Humulus lupulus).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Detekční průzkum výskytu patogenu se prováděl v letech 2017–2018 na chmelnicích formou vizuální prohlídky rostlin chmele a odběrem vzorků rostlin podezřelých z napadení viroidy. Výskyt patogenu nebyl při tomto průzkumu zjištěn. Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl v obou letech podpořen finančním příspěvkem EU.

Patogen na chmelu působí zakrslost rostlin, žloutnutí listů, jejich stáčení směrem dolů a tvorba malých kornoutů. Infikované rostliny mohou kvést o 8–10 dní dříve než zdravé rostliny. První příznaky se objeví 4–12 měsíců po infekci a rostliny odumírají během 3–5 let. Zakrslost je výsledkem zkrácení internodií lodyhy (révy) a bočních výhonů (pazochů). Infikované rostliny mají omezený vývoj háčkovitých chlupů na lodyhách, což narušuje jejich schopnost stoupání po podpůrném drátu. Dochází také k praskání lodyhy, suché kořenové hnilobě a abnormálnímu vývoji hlávek. Na citronečníku trojlistém způsobuje infekce CBCVd praskání kůry.

Napadení chmelu viroidem Hop stunt viroid a různými viry.

Infekce CBCVd je systémová, což znamená, že viroid je přítomen ve všech orgánech infikovaných rostlin. Na citrusech se vyskytuje často ve směsných infekcích s dalšími viroidy napadajícími citrusy.

Patogen je mechanicky snadno přenosný kontaminovanými stroji a nářadím. Kontaminovány mohou být nejen nástroje a stroje používané k agrotechnickým pracím, ale také oděv a ruce pracovníků. Kritickým bodem šíření je manipulace s rostlinami během jarního období, při kterém dochází k největšímu mechanickému poškození rostlin. V letním období, kdy je koncentrace CBCVd v pletivech rostlin nejvyšší, dochází k přenosu kontaktem mezi napadenými a nenapadenými rostlinami. Rizikové jsou i rostlinné zbytky z napadených chmelnic. Na delší vzdálenosti se CBCVd šíří distribucí infikovaného sadbového nebo rozmnožovacího materiálu. Přenos semeny a hmyzem není znám.

CBCVd byl objeven v roce 1988 a donedávna byl považován za méně rozšířený viroid na citrusech, vyskytující se pouze v oblastech pěstování a produkce citrusových plodů, který nezpůsobuje vážné hospodářské škody. 
Po rozšíření CBCVd na chmelu ve Slovinsku (první výskyt mimo rod Citrus, příčina infekce chmele není známa) však musel být tento pohled přehodnocen. Od roku 2007 způsobuje CBCVd ve Slovinsku v oblasti Šempeter (údolí řeky Savinja) závažná a velmi rychle se šířící poškození chmele, projevující se silnou zakrslostí a následně úhynem infikovaných rostlin. Chmel je tedy novým a velmi citlivým hostitelem toho viroidu. Proto tento patogen představuje zvýšené riziko pro všechny oblasti, v nichž se pěstuje chmel.

Výskyty na citrusech byly zjištěny v Asii (Čína, Izrael, Írán, Japonsko, Libanon, Omán, Sýrie, Turecko), Americe (Kuba, USA), Africe (Egypt, JAR, Súdán, Tunisko) a v Evropě (Itálie, Řecko). Na chmelu byl výskyt zjištěn pouze ve Slovinsku.

Citrus bark cracking viroid je regulovaný nekaranténní škodlivý organismus na rostlinách chmele určených k pěstování, kromě pylu a osiva. Pro tento viroid je v sadbě chmele nařízena nulová tolerance výskytu a jsou stanoveny zvláštní požadavky pro produkci rostlin chmele určených k pěstování. Tyto rostliny musí být vyprodukovány v oblastech uznaných za prosté CBCVd. Pokud není tento požadavek splněn, musí být splněny alternativní požadavky, spočívající ve vizuálních prohlídkách místa produkce, vizuálních prohlídkách a testování matečných rostlin a v dostatečné izolaci míst produkce rostlin chmele určených k pěstování od rostlin chmele rostoucích na sousedních pozemcích. ČR je považována za oblast prostou CBCVd, což je potvrzeno výsledky úředního průzkumu.
Patogen je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Podle informací ze Slovinska, které se snaží zabránit dalšímu šíření CBCVd, je eradikace patogenu možná, ale vyžaduje přijetí přísných opatření, která se většinou zakládají na systematických kontrolách, eradikaci napadených rostlin, hygienických opatřeních a produkci certifikovaného sadbového materiálu. Ochranná opatření v zamořených oblastech jsou založena na odstranění infikovaných rostlin i s kořeny a odstranění rostlin chmele rostoucích ve stejném řádku do vzdálenosti 2 metrů. Při rozsahu infekce nad 20 % se provádí eradikace infikované chmelnice nebo její části. Po odstranění infikovaných rostlin musí následovat nejméně tříletý osevní sled nehostitelských plodin (obilniny, kukuřice atd.), aby se zbytky rostlin chmele rozložily a půda byla připravena na novou výsadbu chmele. Jakékoliv nové výhony chmele se musí odstranit. Přesun zbytků rostlin chmele z infikované oblasti do neinfikovaných chmelnic je zakázán. Provádí se dezinfekce strojů a nástrojů, které se používají na zamořených pozemcích. Práci na pozemcích je třeba v co nejvyšší míře rozvrhnou tak, že se nejprve vykonají na pozemcích bez výskytu patogenu a teprve pak na zamořených pozemcích. K opatřením patří i zákaz přesunu rostlin určených k pěstování z infikovaného místa produkce a zajištění dostatečné informovanosti pěstitelů chmele o CBCVd.

Produkce chmele v rámci certifikačního schématu, který splňuje požadavky na místo produkce prosté patogenu. Systematický průzkum výskytu příznaků napadení.

Chemická ochrana rostlin chmelu proti patogenu se neprovádí.