Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými rostlinami jsou citroník limonový (Citrus limon), citroník rajský (Citrus paradisi), mandarinka obecná (Citrus reticulata), pomerančovník čínský (Citrus sinensis) a chmel otáčivý (Humulus lupulus). K dalším hostitelům patří ostatní druhy rodu Citrus, broskvoň obecná (Prunus persica), cicimek čínský (Ziziphus jujuba), fíkovník smokvoň (Ficus carica), hrušeň obecná (Pyrus communis), ibišek čínská růže (Hibiscus rosa-sinensis), mandloň obecná (Prunus dulcis), marhaník granátový (Punica granatum), meruňka japonská (Prunus mume), meruňka obecná (Prunus armeniaca), okurka setá (Cucumis sativus), réva vinná (Vitis vinifera), slivoň obecná (Prunus domestica subsp. insititia), slivoň švestka (Prunus domestica) a třešeň obecná (Prunus avium).

Vyskytuje se.

Detekční průzkum výskytu patogenu se prováděl v letech 2017–2018 na chmelnicích formou vizuální prohlídky rostlin chmele a odběrem vzorků rostlin podezřelých z napadení viroidy. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl v letech 2017–2018 podpořen finančním příspěvkem EU.

Patogen na chmelu působí zakrslost rostlin, žloutnutí listů, jejich stáčení směrem dolů a vytváření malých šištic. Infikované rostliny mohou kvést o 8–10 dní dříve než zdravé rostliny. Viditelné zakrnění rostlin se projeví 3–7 let po infekci, nicméně u rostlin namnožených z infikovaných rostlin jsou závažné příznaky viditelné již v prvním roce. Infikované rostliny přežívají 10 a více let. Zakrslost je výsledkem zkrácení internodií lodyhy (révy) a bočních výhonů (pazochů). Infikované rostliny mají omezený vývoj háčkovitých chlupů na lodyhách, což narušuje jejich schopnost stoupání po podpůrném drátu.

Záměna příznaků je možná s příznaky napadení chmelu viroidem Citrus bark cracking viroid a různými viry.

HSVd se množí v buněčných jádrech hostitele metodou otáčivé kružnice (rolling circle amplification), tj. opakovaným přepisem cyklického viroidu do komplementární lineární multimerní RNA.

Patogen je mechanicky snadno přenášen kontaminovanými stroji a nářadím. Distribuce infikovaného sadbového nebo rozmnožovacího materiálu je důležitá pro jeho šíření na velké vzdálenosti. Studie ohledně přežití patogenu v infikovaných chmelových hlávkách a listech, které zůstaly na poli po skončení pěstitelské sezóny, zjistila, že infekčnost se po 3 měsících ztrácí. Přenos semeny a hmyzem není znám.

HSVd způsobuje ztráty na výnosech a snížení kvality sklizeného chmele. Patogen v Japonsku, kde byl poprvé zjištěn, snižuje celkový počet chmelových hlávek na infikovaném výhonu na 30–50 % a průměrnou hmotnost hlávek o 40 %. Analýza kvality ukázala 60% snížení obsahu alfa-hořkých kyselin, zatímco obsah beta-hořkých kyselin zůstal normální.

Výskyt HSVd je znám z Asie (Ázerbájdžán, Čína, Filipíny, Indie, Írán, Izrael, Japonsko, Jemen, Jordánsko, Korejská republika, Libanon, Saudská Arábie, Sýrie, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko), Ameriky (Argentina, Brazílie, Ekvádor, Chile, Jamajka, Kolumbie, Suriname, Trinidad a Tobago, USA, Uruguay, Venezuela), Afriky (Alžírsko, Egypt, JAR, Maroko, Súdán, Tunisko), Oceánie (Nový Zéland) i Evropy (Česká republika, Francie, Itálie, Kypr, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko).

Hop stunt viroid je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaný nekaranténní škodlivý organismus pro EU pro rostliny Citrus spp., Fortunella spp. a Poncirus spp. určené k pěstování s prahovou hodnotou 0 %.

Při zjištění výskytu HSVd na chmelnici je nutné co nejdříve odstranit rostliny s potvrzeným výskytem viroidu a všechny rostliny s příznaky. Dále se doporučuje odstranit a spálit rostliny ve stejném řádku do vzdálenosti 2 metrů od napadených a příznakových rostlin. Odstraněné rostliny je třeba usušit a spálit. Rostliny je třeba zničit i s co největší částí kořenů.

Základním preventivním opatřením k ochraně proti HSVd a ostatním viroidům je pěstování rozmnožovacího materiálu chmele, který je prostý viroidů. K dalším preventivním opatřením náleží systematický průzkum výskytu příznaků napadení HSVd.  
V územích, v nichž se HSVd vyskytuje, je třeba provádět veškeré práce na chmelnici včetně sklizně nejprve na pozemcích bez výskytu patogenu a teprve pak na zamořených pozemcích. Při přejezdu ze zamořené chmelnice je třeba dezinfikovat dopravní prostředky, stroje a nástroje. Jakékoliv nové výhony napadených rostlin se musí odstraňovat. Přesun zbytků rostlin chmele ze zamořeného území, stejně jako přemísťování rostlin chmele určených k pěstování ze zamořeného území je nutné zakázat.

Chemická ochrana rostlin chmelu proti patogenu se neprovádí.