Rostlinolékařský portál
diplodiová hniloba stébel kukuřice, diplodiová hniloba palic kukuřice
Stenocarpella maydis
říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Diaporthaceae
Další české názvy: padání klíčních rostlin, hniloby vzcházejících rostlin, suchá hniloba kukuřice, diplodiové trouchnivění kukuřice
Vědecká synonyma: Diplodia maydicola, Diplodia maydis, Diplodia zeae, Diplodia zeae-maydis, Hendersonia zeae, Macrodiplodia zeae, Phaeostagonosporopsis zeae, Sphaeria maydis
EPPO kód: DIPDMA
Hostitelské spektrum
Kukuřice (Zea mays) a bambus (Bambusa spp.)
Příznaky poškození/napadení
Patogen způsobuje trouchnivění stébel a palic kukuřice. Hniloba může zasáhnout buď jednotlivé obilky, nebo celé palice a listeny. Příznaky choroby závisejí na stáří pletiv a vnějších podmínkách, v období před květem nejsou nápadné, až později se na listových pochvách objeví červenavě purpurové až tmavě hnědé skvrny, které se šíří na uzliny (nody) a bazální část internodií. Mezi stéblem a listovou pochvou se objevuje mycelium. Šíření patogenu postupuje od kořenů nebo od skvrn na listových pochvách stébly do palic. Napadená internodia a uzliny se zbarvují hnědě a jsou skryty pod vybělenými listovými pochvami.
Trouchnivění postupuje od báze k vrcholku palice. Mezi obilkami se objevuje bílé až šedohnědé mycelium. Na napadených listenech palic, na květních listenech a oplodí napadených obilek se objevují na podzim (a velmi často i na jaře příštího roku) tmavě hnědé pyknidy.
Možnost záměny poškození/napadení
Pythium - Načernalé báze stébel a žloutnutí listů.
Helminthosporium – Podlouhlé vodnaté skvrny na listech, nepravidelné, mezerovité.
Životní cyklus
Houby přezimují na osivu a na rostlinných zbytcích. Infekce probíhá většinou přes kořeny, avšak i mechanickým poškození přes poranění bází stébel nebo základů listů. Konidie šíří dešťovými kapkami a větrem.

Životní cyklus diplodiové hniloby stébel kukuřice (převzato z
Crop Protection Network, USA, 2022)
Hospodářský význam
Hynutí vzcházejících a mladých rostlin. Předčasné dozrávání rostlin, znehodnocení palic.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V ochraně proti původci je možné vyžít antagonistických bakterií rodu Streptomyces.
Chemická ochrana rostlin
Neprovádí se. Částečně je možné výskyt patogena omezit mořením osiva
Autoři textu
J. Juroch, ÚKZÚZ