Hostitelské spektrum
Hlavní hostitelskou rostlinou je jasan (Fraxinus spp.). Dalšími hostiteli jsou „chilská myrta ugni“ (Ugni molinae), jahodník (Fragaria spp.), pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), réva vinná (Vitis vinifera), šeřík (Syringa spp.). Některé kmeny Ca. P. fraxini byly identifikovány i na dalších hostitelích, např. na broskvoni (Prunus persica) a olivovníku (Olea sp.).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu Candidatus Phytoplasma fraxini v ČR probíhal v roce 2023 (s finančním příspěvkem EU).
Příznaky poškození/napadení
jasan
Příznaky se zpravidla projeví do tří let od infekce a v případě vysoce citlivých druhů jasanů dojde k odumření stromu. Méně náchylné infikované stromy obvykle rostou mnohem pomaleji než neinfikované stromy. Rychlost růstu infikovaného stromu může být až poloviční než u zdravého stromu. Listy na napadených stromech jsou často menší, tenčí než listy zdravé, a chlorotické, dochází ke zkracování internodií, listy rostou v chomáčích. Větve v koruně postupně odumírají a toto odumírání může pokračovat, dokud nedojde k odumření celé koruny. K odumírání dochází během zimy. Větve, které byly rok předtím zdravé, následující jaro neolisťují. Dalším častým příznakem je metlovitost, tento příznak se ale nemusí projevit vždy, protože strom může odumřít dříve, než se tento příznak projeví. Jedná se však o klíčový diagnostický znak.
„chilská myrta“ Ugni molinae
V jarním a letním období byly na infikovaných rostlinách pozorovány příznaky metlovitosti. Listy mohou být menší a chlorotické. Na konci léta a během podzimu se listy zbarvují do červena a dochází k nekrózám a odumírání větví. Bobule, pokud jsou přítomny, jsou menší a mají nižší obsah cukru.
réva vinná
Svinování listů, žloutnutí listů u bílých a červenání u červených odrůd, neúplná lignifikace výhonů, vadnutí bobulí a zasychání hroznů.
šeřík
Chloróza listů, mozaika a svinování listů, u citlivých šeříků následoval úhyn infikované rostliny v průběhu 2–3 let.
Možnost záměny poškození/napadení
U révy možná záměna s fytoplazmami způsobujícími žloutenku révy Grapevine flavescence dorée phytoplasma, Palatinate grapevine yellows phytoplasma, Ca. Phytoplasma solani, Australian grapevine yellows phytoplasma a North American grapevine yellows. Žloutnutí a svinování listů způsobuje také komplex virů svinutky révy vinné. Možná je také záměna s příznaky způsobenými nedostatkem živin (zejména dusíku a fosforu).
U šeříku způsobuje mozaiku na listech virus mozaiky okurky (cucumber mosaic virus). Odumírání jasanů může mít i jiné příčiny (např. abiotické), v tom případě se však neprojeví příznaky metlovitosti.
Životní cyklus
Fytoplazmy jsou parazité sítkovic hostitelských rostlin. Rostliny jsou fytoplazmou infikovány prostřednictvím hmyzího vektora, k infekci dochází v průběhu sání. Přenos prostřednictvím vektora je zřejmě hlavní způsob přenosu Ca. Phytoplasma fraxini z rostliny na rostlinu.
Způsoby šíření
Pravděpodobně se šíří (jako ostatní fytoplazmy) hmyzími vektory (tzn. křísi, mery, žilnatky), vektor ale prozatím nebyl spolehlivě identifikován. Dle epidemiologie Ca. Phytoplasma fraxini v Severní Americe se musí jednat o vektora se silnou preferencí k Fraxinus spp. a Syringa spp. V oblastech s výskytem fytoplazmy Ca. Phytoplasma fraxini byl proveden průzkum a fytoplazma byla detekována v jedincích křísků Graminella nigrifrons, Scaphoideus titanus, Scaphoideus intricatus, Scaphoideus spp. a Colladonus clitellarius. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici výsledky testů přenosu, jedná se pouze o potenciální vektory. Možným vektorem byl mohla být také pěnodějka obecná (Philaenus spumarius).
Experimentálně byl potvrzen přenos fytoplazmy ze skupiny žloutenky jasanu (16SrVII) křísky Amplicephalus funzaensis a Exitianus atratus. Fytoplazmy jsou přenosné také vegetativně. Na větší vzdálenosti existuje riziko přenosu s infikovanými hostitelskými rostlinami v mezinárodním obchodu.
Hospodářský význam
Fytoplazma způsobuje zpomalení růstu jasanů a u vysoce citlivých druhů jasanů (zejména Fraxinus americana, Fraxinus velutina) jejich úhyn, stejně jako u citlivých druhů šeříku. U révy vinné způsobuje snížení výnosu infikovaných keřů, u „chilské myrty“ Ugni molinae snížení cukernatosti bobulí.
Zeměpisné rozšíření
Chile, Írán, Kanada, Kolumbie a Spojené státy americké.
Fytosanitární regulace
Fytoplazma Candidatus Phytoplasma fraxini (referenční kmen) je regulována dle prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, v platném znění. Řadí se mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Ostatní kmeny fytoplazmy regulovány nejsou.
Zvláštní požadavky vztahující se k tomuto patogenu jsou stanoveny pro dovoz rostlin jahodníku, určených k pěstování, kromě osiva, ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt této fytoplazmy. Tyto požadavky stanovují, že rostliny jahodníku musí být úředně certifikovány v rámci certifikačního systému, který vyžaduje, aby byly získány v přímé linii z materiálu, který byl udržován ve vhodných podmínkách a podrobován úřednímu testování přinejmenším na Ca. Phytoplasma fraxini (referenční kmen) s využitím vhodných indikátorů či ekvivalentních metod, a který byl shledán při těchto testech prostým této fytoplazmy, nebo aby byly získány v přímé linii z materiálu, který je udržován ve vhodných podmínkách a v posledních třech ukončených vegetačních obdobích byl alespoň jednou podroben úřednímu testování na Ca. Phytoplasma fraxini (referenční kmen) s využitím vhodných indikátorů či ekvivalentních metod a byl shledán při těchto testech prostým této fytoplazmy. Dále nesmí být na rostlinách v místě produkce ani na náchylných rostlinách v bezprostředním okolí od začátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány příznaky chorob způsobovaných touto fytoplazmou.
Riziko zavlečení tohoto patogenu ze třetích zemí snižuje zařazení jeho hlavních hostitelských rostlin (rostliny rodu jasan) prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/2019 mezi vysoce rizikové rostliny, jejichž dovoz na území EU se zakazuje, dokud se neprovede posouzení rizika.
Provádění ochranných opatření
Důležitý je monitoring a ochrana proti potenciálním vektorům. U révy je důležité použití zdravého rozmnožovacího materiálu. V případě podezření na infekci je nezbytné rostliny laboratorně otestovat vzhledem k tomu, že fytoplazmu nelze na základě příznaků odlišit od dalších fytoplazem infikujících révu. Infikované rostliny je nezbytné ihned odstranit z porostu.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V oblastech výskytu fytoplazmy by měly být jasany, u kterých je podezření na infekci touto fytoplazmou, testovány a pozitivní stromy by měly být okamžitě odstraněny, aby se zabránilo dalšímu šíření fytoplazmy. Dřevo vytěžené z napadených stromů není zdrojem infekce a lze jej použít jako palivové dříví nebo naštěpkované na mulčování. V případě pěstování šeříku se doporučuje použít šeřík obecný (Syringa vulgaris), případně hybridy Syringa vulgaris x Syringa relexa nebo Syringa villosa. Tyto šeříky se považují za tolerantní. V oblastech s vysokým infekčním tlakem se nedoporučuje pěstovat Syringa josikaea, Syringa reticulata a Syringa sweginowii.
Autoři textu
Šárka Linhartová
Rostlinolékařský portál se načítá...