Rostlinolékařský portál

Mezi hostitele patří zejména rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae): sója luštinatá (Glycine max), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), fazol limský (Phaseolus lunatus), podzemnice olejná (Arachis hypogaea), vigna čínská (Vigna unguiculata), vigna mungo (V. mungo), podzemnice bambarská (V. subterranea), bob obecný (Vicia faba), fazol šavlovitý (Canavalia ensiformis) a fazol křídlatý (Psophocarpus tetragonolobus). V menší míře virus infikuje rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae) – rajče jedlé (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena); papájovitých (Caricaceae) – papája (Carica papaya); hluchavkovitých (Lamiaceae) – chia (Salvia hispanica), a chřestovitých (Asparagaceae) – agáve sisalová (Agave sisalana). Virus může infikovat také plevele z čeledi bobovitých a na mnohé další hostitele, např. ibišek syrský (Hibiscus syriacus).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum CPMMV bude v ČR probíhat v roce 2026.

Projevy příznaků jsou ovlivněny kombinací izolátu viru s druhem a kultivarem hostitelské rostliny. Infekce u rostlin pocházejících z infikovaného osiva se obvykle projevuje latentně, bez zjevných symptomů. 
Sója - stonková nekróza, krnění rostlin a odumírání pupenů. 
Fazol - žilková mozaika a chloróza listů, apikální nekróza, deformace a zakrnění růstu. 
Vigna čínská - difúzní chlorotické skvrny, strakatost, deformace a malformace listů, celkové oslabení rostlin.
Vigna mungo - vrásčitost listů. 
Podzemnice olejná - nekrotické léze, chlorotické kroužky, pruhovitost s následnou chlorózou celého listu, svinování a nekrózy žilek. 
Rajče - strakatost a lemování drobných žilek 
Lilek vejcoplodý - mírná mozaika listů.

Vzhledem k širokému spektru hostitelských rostlin mohou být symptomy cowpea mild mottle viru snadno zaměněny s projevy řady jiných virových infekcí, které vyvolávají obdobné barevné změny na listech a nekrózy stonků, případně s projevy abiotických poruch.

Cowpea mild mottle virus se replikuje v hostitelských buňkách. Přenos z rostliny na rostlinu je zprostředkován molicí bavlníkovou (Bemisia tabaci) neperzistentním způsobem. Virus se ve vektorovi nemnoží, molice je schopna přenášet virus po dobu 20–60 minut. U jedinců B. tabaci nesoucích endosymbiontní bakterie Hamiltonella sp. byla prokázána vyšší účinnost přenosu cowpea mild mottle viru na fazole.

Pravděpodobnost zavlečení vektorem B. tabaci je vzhledem k neperzistentnímu způsobu přenosu nízká. 
Přenos prostřednictvím rostlin hostitelských druhů v rámci mezinárodního obchodu je velmi nepravděpodobný, protože jde o polní plodiny (možnou výjimkou je rajče, které je však jen velmi okrajovým hostitelem). 
Přenos viru osivem byl prokázán u několika hostitelských rostlin, avšak existují i studie, kdy se u určitých hostitelů přenos viru semeny nepotvrdil. Úspěšnost přenosu viru osivem je dána kombinací izolátu viru a hostitelské rostliny. Infikovaná semena pravděpodobně představují hlavní zdroj virového inokula u relativně krátkověkých hostitelů tohoto viru v tropických oblastech, jako rezervoáry mohou rovněž fungovat plevele.

Škodlivost virus spočívá v celkovém oslabení rostliny. Konkrétně u sóji virus způsobuje stonkovou nekrózu a odumírání pupenů, což může významně redukovat výnos. Ekonomický význam cowpea mild mottle viru je považován za střední, v posledních letech narůstající u luštěnin pěstovaných v tropických oblastech mimo Evropu. V Jižní Koreji dosáhly v roce 2016 ztráty na výnosu sóji způsobené cowpea mild mottle virem 56 %, v Brazílii ztráty na výnosu fazolu v letech 2016, 2018 odhadem 15–69 %. Cowpea mild mottle virus infikuje především tropické plodiny, nikoliv skleníkové nebo zeleninové kultury.

CPMMV pochází z Afriky. Poprvé byl popsán v roce 1973 v Ghaně.

CPMMV je řazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se na území EU nevyskytují a jejichž zavlékání a rozšiřování je v EU zakázáno. CPMMV je uveden v příloze II části A prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072. CPMMV je také uveden v příloze VII tohoto nařízení, kde jsou stanoveny zvláštní požadavky pro dovoz určitých rostlin z určitých třetích zemí do EU. Požadavky se vztahují na všechny rostliny k pěstování s výjimkou rostlin ve vegetačním klidu, rostlin v tkáňové kultuře, osiva, cibulí, hlíz, oddenkových hlíz a oddenků. Požadavky platí jen pro třetí země, kde je znám výskyt CPMMV, a liší se podle toho, jestli v dané zemi je nebo není znám výskyt přenašeče tohoto viru, molice bavlníkové (Bemisia tabaci). 
CPMMV je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), ve kterém jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje k regulaci jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu tohoto škodlivého organismu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

M. Hejlová
H. Popadincová

Carlavirus vignae (CPMMV0)[Datasheet]| EPPO Global Database 
Details of DPV Cowpea mild mottle virus and References
New findings of cowpea mild mottle virus in the Netherlands EPPO