Rostlinolékařský portál

Polyfágové se širokým hostitelským spektrem rostlin.

kyjatka hrachová 
Bezkřídlé i okřídlené samice jsou zelené či načervenalé, velké 3,5–5,5 mm. Čelní hrbolky jsou veliké, rozbíhavé, střední čelní výběžek chybí. Tykadla jsou delší než tělo, sifunkuli jsou nápadně štíhlé, dlouhé, tmavě zakončené. mšice broskvoňová 
Tělo 1,4–2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní. Tykadla kratší než tělo. Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé. mšice maková 
Bezkřídlé i okřídlené samičky jsou černozelené až černohnědé. Dorůstají 1,5–2,5 mm délky. Sifunkuli jsou krátké, stejně tak i tykadla. mšice řešetláková 
Samičky jsou široce vejčité, 1,3–1,8 mm dlouhé. Hlava a hruď jsou tmavé. Zadeček je žlutozelený až citrónově žlutý s černými skvrnami po stranách. Na 2. a 7. zadečkovém článku jsou zvlášť zřetelné marginální hrbolky. Oči jsou černé. Tykadla jsou žlutavá, žlutobílá, šestičlánková, vždy kratší než tělo. Čelní hrbolky nejsou vyvinuté. Nohy jsou žlutozelené, bledé s černými chodidly. Žlutavě zelená, na konci o něco tmavší cauda je čípkovitého tvaru, kratší než sifunkuli. Sifunkuli jsou, olivově zelené s tmavou špičkou, válcovité, na konci nepatrně rozšířené.​ mšice vojtěšková 
Velikost 1,4–2,2 mm, lesklé černé zbarvení, nymfy bývají hnědé nebo šedé s lehkým voskovým popraškem na těle. Nohy jsou světle hnědé až žluté.

Lze zaměnit s jinými druhy mšic. 

Pokroucené listy se světlými skvrnami, zpomalený růst rostlin a květů, na spodní straně listů drobné kolonie mšic.

Životní cyklus jednotlivých mšic viz kyjatka hrachová, mšice broskvoňová, mšice maková, mšice řešetláková, mšice vojtěšková

Přímé škody sáním způsobují oslabení rostlin a dochází k poklesu výnosu. Největší škodlivost vzniká při teplém počasí, kdy mšice vytváří větší počet generací. Významu nabývají i nepřímé škody způsobené přenosem virů např. virová mozaika sóji (Soybean mosaic virus – SMV).