Rostlinolékařský portál

Je monocyklická. Uváděna na 22 druzích rostlin. Nejčastějším hostitelem je divizna, může se vyskytovat také na krtičníku, komuli, lantáně a lokvátu.

Velikost 1,7–2,5 mm. Zbarvení těla je jasně zlatavě žluté nebo světle zelené. Rozdíly ve zbarvení jsou dány ročním obdobím a živnou rostlinou. Žluté odstíny převažují do poloviny léta. U bezkřídlých samic bývají na 7 a 8 zadečkovém článku viditelné černé pruhy (mohou být přerušované), někdy zcela chybí. Na těle se může tvořit voskový poprašek. Typické jsou černé robustní sifunkuli, které se směrem ke špičce zužují a bývají výrazně zakřivené směrem ven od těla. Okřídlené samičky mají žlutý až zelený zadeček se 2–4 postranními skvrnami, hruď, hlava a také sifunkuli jsou tmavé (špičky tykadel světlé).

Vytváří rozsáhlé kolonie na listech divizny, především na těch, které se dotýkají půdy. Později, když divizny kvetou, se přesouvají do květenství, kde využívají živiny, které rostlina transportuje k vyvíjejícím se semenům. Napadené listy se ohýbají směrem nahoru. Při masivním napadení listů, mohou vznikat puchýřovité pseudohálky, jejichž zbarvení je mírně žluté.

Vajíčka přezimují na listových růžicích, chráněná odumřelými listy. Na jaře se líhnou zakladatelky, následuje množení partenogeneticky, kdy samičky rodí rovnou živé larvy, podobně jako u ostatních druhů mšic. Produkují značné množství medovice a jsou navštěvovány mravenci (Lasius niger). Okřídlené samičky přelétají na divizny nebo jiné hostitele, změna hostitele, ale není podmínkou úspěšného vývoje. Sexuální generace se objevuje v říjnu (samci jsou bezkřídlí). Po spáření každá samička klade 2-3 vajíčka na spodní stranu listu. Vajíčka jsou zpočátku oranžová a po několika dnech tmavnou.

Může představovat potenciálního vektora rostlinných virů v okrasných a léčivých rostlinách, avšak dostupná literatura neuvádí, které konkrétní druhy virů přenáší. Významní přirození nepřátelé jsou mšicomaři (Lysiphlebus fabarum).

S. Rychlý a D. Fryč, ÚKZÚZ