Rostlinolékařský portál

Hostitelské spektrum zahrnuje rody Globodera, Heterodera, Meloidogyne, Nacobbus a Rotylenchulus. V řadě případů se jedná o druhy s mykoparazitickými nebo entompatogenními účinky.

V zemědělských půdách v mírných oblastech je intenzita NF charakterizována sezónní variací, kde nejvyšší abundace a hustoty se setkáváme v pozdním létě a na podzim, pravděpodobně v důsledku vyšší teploty půdy a vyššího podílu organického odpadu. Houby se nejčastěji vyskytují v horních 20 cm půdy, naopak minimum nebo žádné nejsou detekovány v hloubce pod 40 cm. 
Ve světě jsou dostupné komerční preparáty na bázi např. Purpureocillium lilacinum, Pochonia chlamydosporia, Trichoderma harzianum, Arthrobotrys spp., Hirsutella spp., atd. 
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

V současnosti je známo více než 200 druhů taxonomicky odlišných hub vykazujících schopnost napadat háďátka a jejich různá vývojová stádia, tzn. juvenilní jedince, dospělce a vajíčka. Nematofágní houby NF jsou taxonomicky heterogenní skupinou organismů (rozšířených v Ascomycota, Basidiomycota a Zygomycota) rodů Arthrobotrys, Cystopage, Dactylellina, Dactylella, Drechslerella, Hohenbuehelia, Hyphoderma, Monacrosporium, Nematoctonus, Orbilia, Stylopage, Tridentaria, Triposporina a Zoophagus. Zástupci řádu Orbiliaceae představují největší skupinu NF, která zahrnuje asi 96 druhů, kam patří i rody Arthrobotrys (53 druhů), Dactylellina (28 druhů) a Drechslerella (14 druhů). 
Některé druhy jsou obligátní parazité háďátek, ale většina jsou fakultativní saprofyté. Morfologie nematofágních hub (NF) je velice rozdílná, v závislosti na využívaných strategií získání hostitele, viz níže v popisu životního cyklu.

Infekce nematofágními houbami je těžko zaměnitelná s jinými druhy infekcí. Rozlišení je možné na základě mikroskopie.

Nematofágní houby (NF) žijí na svém hostiteli nebo v něm. Podle hostitelské strategie NF rozdělit na houby lapající hlístice, endoparazitické houby a houby parazitující vajíčka a samice. 
Predatorní druhy NF vytváří na svém myceliu specializované struktury pro zachycení háďátek. Tyto struktury fungují jako dvourozměrné nebo trojrozměrné adhezivní sítě, adhezivní knoflíky nebo konstrikční kroužky, pomocí kterých háďátka napadají. Pasti tvořené houbovým myceliem fungují jako „piercing“, při kterém dochází k poškození kutikuly háďátka. Vytvoří se penetrační kolík a hyfy infikují a rostou dovnitř těla háďátka. Nakonec hyfy kolonizují háďátko a usmrtí jej tím. 
Endoparazitické NF netvoří specializované struktury k infikování hlístic, ale produkují spory (konidie nebo zoospory), které plní tuto funkci. Většina z této skupiny jsou obligátní parazité háďátek a v tělě hostitele realizují kompletní vegetativní životní cyklus. Spory těchto hub infikují hlístice při požití, nebo přilnutím spor ke kutikule hostitele. V případě hub produkujících zoospory, jako je Pythium caudatum, jsou zoospory přitahovány sekrety háďátek, což způsobuje, že k nim připlavou a encystují v okolí přirozených otvorů (ústní nebo řitní otvor případně vulva). Zoospory znehybní, vyklíčí a začnou tvořit hyfální penetrační trubici, která vstupuje tělním otvorem do háďátka. 
Endoparazitické NF se specializují i na vajíčka a samice. Strategie v takovémto případě je taková, že hyfy NF rostou směrem k vajíčkům hlístic a tvoří apresoria, specializované zploštělé a zvětšené hyfové špičky, které ulpívají na povrchu a usnadňují pronikání do vaječné skořápky. Infikovaná vajíčka bobtnají a praskají.

Nematofágní houby se běžně vyskytují ve všech druzích půd a způsobují spontánní infekce háďat. Mimo parazitického vlivu, produkují NF také řadu sloučenin a enzymů s přímým dopadem na hostitele. Některé druhy NF produkují chemické sloučeniny, které jsou pro háďátka toxické. Tyto sloučeniny vedou k paralýze hlístic a houba je následně konzumuje. NF produkují také látky podporující růst rostlin jako jsou fytohormony, látky s antibiotickými účinky či sidefory. 
Některé z NF vykazují entomofágní/entomopatogenní nebo mykoparazitické účinky, tedy napadají i hmyz a jiné houby. Patří mezi ně druhy s částečným účinkem i na nematody, př. Beauveria bassiana, Aspergillus fijiensis, Cladosporium tenuissimum a Penicillium citrinum z mykoparazitickýhc druhů rod Trichoderma. Některé z NF jsou známy i svou schopností solubilizace fosforu. 
Druhy NF rozdělené podle účinku na hostitele:

• Predatorní druhy (vytváří specializované hyfy, které zachycují pohyblivé druhy háďátek. Pasti mohou být lepivé nebo zúžené) rod: Arthrobotrys, Dactylellina, Drechslerella, Gamsylella, Hohenbuehelia, Stylopage, Dactylaria, Dactylella, Monacrosporium, Tridentaria, Triposporina, Zoophagus 
• Vaječní parazité (vytváří modifikované appressoria pro parazitizaci vajíček nebo nepohyblivých samic): Fusarium oxysporum, Purpureocillium spp., Paecilomyces spp., Pochonia spp., Metapochonia spp., Trichoderma spp., Akantomyces spp. 
• Endoparazité (využívají spory jako infekční struktury) Catenaria anguillulae, Drechmeria coniospora, Esteya spp., Haptoglossa spp., Hirsutella spp. 
• Druhy produkující toxiny, které paralyzují háďátka. Climacodon septentrionalis, Hohenbuehelia spp., Nematoctonus robustus, Pleurotus spp.
• Využívající jiné strategie (vytváří struktury, které mechanicky poškozují kutikulu hlístic) druhy: Conocybe lacteal, Coprinus comatus, Stropharia rugosoannulata.

Š. Radová, ÚKZÚZ