Rostlinolékařský portál

Primární hostitel: meruňka obecná (Prunus armeniaca), meruňka korejská (P. ansu), střemcha himalájská (P. cornuta) a meruňka japonská (P. mume).
Sekundární hostitel: v našich podmínkách potvrzena na chmelu (Humulus lupulus), na dálném východě se uvádí zimolez (Lonicera quinquelocularis) a mořena srdčitá (Rubia cordifolia).

Velikost je 2–2,4 mm, zbarvení světle zelenožluté. Chvostek i sifunkuli bledé. Chvostek je trojúhelníkovitého tvaru, sifunkuli válcovité. Okřídlené samičky jsou výrazně tmavší než bezkřídlé a mají výraznou skvrnu na zadečku. Vzhledem velmi podobná mšici broskvoňové, rozdíl je jen v rozbíhavých čelních hrbolech, v delších chloupcích na tykadlech a ve zužujícím se tvaru sifunkuli.

Snadno se mohou zaměnit s jinými druhy mšic, především mšicí broskvoňovou a m. chmelovou. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.

Sáním způsobuje svinování listů směrem dolů kolmo i podélně ke střednímu žebru, částečnou změnu barvy a jejich předčasný opad. Přenáší virus neštovic peckovin (PPV). Mšice tvoří řídké kolonie hlavně na spodní straně listů. Škodlivost saním je považována za nevýznamnou.

V počátečním vývoji se mohou příznaky sání i virových chorob zaměnit za poškození v důsledku nedostatku živin. Později jsou listy zdeformované, mohou zasychat a opadávat.

Dicyklická mšice střídající primárního (zimního) a sekundárního (letního) hostitelem, kterým je chmel. Přezimuje ve stadiu vajíčka na zimním hostiteli v záhybech kůry meruněk, na kterých se následně vyvíjejí 2–3 generace neokřídlených samiček. V květnu se začínají objevovat okřídlení jedinci, kteří přeletí na letní hostitele. Na podzim se vrací zpět na meruňky, kde přezimuje.

Škody sáním byly doposud považovány za zanedbatelné. Nebezpečnost spočívá ve schopnosti přenosu PPV.

S. Rychlý, ÚKZÚZ