Rostlinolékařský portál

Namrzlé plody mají nepravidelný tvar, následkem rozrušení tkání ztrácejí svůj normální vzhled, tvar a chuť. Rozřízneme-li zmrzlý plod, na povrchu jsou viditelná nepravidelná průsvitná, téměř sklovitá místa. Poškozené cévní svazky jsou obvykle tmavé. 
Plody mírně zasažené těmito teplotami po krátkou dobu mohou být moučnatější konzistence, aniž se dostaví barevné změny. Při silném a dlouhodobém zmrznutí může plod úplně ztmavnout.

Důsledky teplot, v nichž mrznou tkáňové roztoky, jsou podobné účinkům chladu. Poškození se projevuje u jablek i hrušek. 
Ke zmrznutí jablek a hrušek může při skladování dojít, klesne-li na určitou dobu teplota pod bod mrznutí plodů. Tato teplota závisí na odrůdě ovoce, podmínkách pěstování a na fyziologickém stavu plodů. Pohybuje se od -1,6°C do -2,2°C.  
Při částečném poškození mrazem zmrzne nejprve část volné buněčné vody, ale buňky neodumírají. Při dalším zmrznutí se voda přeměňuje v led, po rozmrznutí už buňky nejsou schopny obnovit svoje životní pochody.  
Zralá jablka mohou být poškozena, pokud teploty klesají pod bod mrazu plodů v sadě, během transportu nebo při vyskladnění, kde nelze udržet potřebnou teplotu.  
Poškození může nastat, kolísáním teplot, délkou zmrazení a podmínkami při kterých byly plody rozmrazovány.

• Včasná sklizeň plodů před příchodem mrazů. 
• Aby plody nezmrzly, je nutno teplotu ve skladech udržovat na úrovni doporučené pro jednotlivé druhy a odrůdy.

• Abychom předešli nežádoucím změnám po namrznutí plodů, necháme plody rozmrzat postupně při teplotě 2°C a normální vlhkosti vzduchu.