Hostitelské spektrum
Jedná se prakticky o monofága jedle, který napadá staré, churavějící nebo vyvrácené jedle. Jen výjimečně ho nalezneme na jiné dřevině (douglaska a jedle, příp. smrk).
Popis
Jedná se o cca 2,0–2,5 mm velkého zástupce, který je válcovitého tvaru, tmavě hnědé barvy. Imaga jsou intenzivně lesklá. Larvy jsou při vývoji soustředěny pouze pod kůrou. Do dřeva přecházejí až na období kuklení. Jsou charakteristického rohlíčkovitého tvaru a cca 1,0–3,0 mm velké, beznohé a světle, příp. slonovinové barvy.
Možnost záměny
Rozlišovacím znakem je především velikost jedinců a jejich poškození a trofická vazba na jedle středních velikostí. U druhu P. curvidens jsou imaga cca 2,5–3,0 mm velká a u druhu P. voronzowi jsou dospělci cca 1,5–2,0 mm velcí. Velikostně l. prostřední tedy zapadá přesně mezi tyto dva druhy.
Příznaky poškození/napadení
Požerek je hvězdicovitý (pětičetný), matečné chodby příčné, snubní komůrka i matečné chodby nepatrně zasahují do běle, larvální chodby v kůře a lýku, do dřeva nezasahují. Larvy se před kuklením zavrtávají do dřeva. Napadená místa na dřevině, tedy závrty pro zimování, nebo iniciaci tvorby požerku, charakterizují výrony kapiček pryskyřice na kůře jedlí.
Možnost záměny poškození/napadení
Charakter poškození je obdobný u všech druhů rodu Pityokteines. Tento druh lze nalézt na jedlích spíše středních dimenzí. P. curvidens je charakteristický spíše pro opravdu silné jedle (především jejich kmenové a oddenkové části) a naopak P. voronzowi má těžiště výskytu na tenkých větvích a vrcholcích korun.
Životní cyklus
Rojení tohoto druhu v jarní generaci probíhá koncem března a v dubnu. Zakládá i sesterskou generaci po regeneračním žíru. Letní rojení probíhá v červenci, druhá generace ukončí zpravidla vývoj ještě téhož roku a imaga přezimují buď v místě žíru, nebo v kůře sousedních jedlí. V teplých letech a příznivých podmínkách je možné založení pokolení č. 3, které přezimuje ve stadiu larev nebo kukel.
Hospodářský význam
Jedná se o druh s intenzivní škodlivostí, který má tendenci k přemnožování, pokud se vyskytne v lokalitách s intenzivním výskytem živných a disponibilních dřevin. Je to druh, který napadá slábnoucí a stresované stromy (např. zastíněním, přísuškem atp.) především středních a tenčích dimenzí. Pokud se vyskytne na silném stromu, zde se zdržuje ve vyšších partiích kmene.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...