Rostlinolékařský portál

Nejvýznamnějšími hostiteli jsou lilek vejcoplodý (Solanum melongena) a lilek S. aethiopicum. Dalšími hostiteli jsou: hrách setý (Pisum sativum), lilek S. aculeatissimum, lilek S. anguivi, lilek S. erianthum, lilek africký (S. macrocarpon), lilek S. mammosum, lilek S. myriacanthum, lilek brambor (Solanum tuberosum), mangovník indický (Mangifera indica), mochyně Physalis minima, mochyně peruánská (P. peruviana), paprika setá (Capsicum annuum), povijnice batátová (Ipomoea batatas), lilek rajče (Solanum lycopersicum) a řepa obecná (Beta vulgaris).

Nevyskytuje se, ale byl již několikrát zachycen při dovozní fytosanitární kontrole v leteckých zásilkách.

Úřední detekční průzkum nebyl dosud proveden.

Dospělci mají bílá křídla s narůžovělým nebo namodralým nádechem, se světle nebo tmavě hnědými skvrnami. Tělo je bílé a na hrudi a zadečku jsou světlé nebo černé skvrnky. Rozpětí křídel je 20–22 mm. Vajíčka jsou zploštělá, eliptická, krémově bílá, o průměru 0,5 mm. Před vylíhnutím mění barvu na červenou. Housenky dorůstají délky až 20 mm, tělo je bílé nebo narůžovělé, hlava hnědá. Tělo je porostlé řídkými chloupky. Kukla je bílá nebo béžová, barva kukly přechází do tmavě hnědé. Má oválný tvar.

Dospělce i housenky lze zaměnit za jiné druhy rodů Leucinodes či Neoleucinodes.

V důsledku žíru housenek uvnitř pletiv mohou opadat listy a vadnout mladé výhony, následně mohou vadnout a usychat i celé rostliny. Poškození plodu žírem housenky nemusí být vždy viditelné. Po rozkrojení jsou však vidět požerky, popřípadě i housenky. Jakmile housenka opustí plod, lze na něm nalézt výstupní otvor.

Příznaky je možné zaměnit za příznaky působené housenkami jiných druhů motýlů, popřípadě i žravými škůdci z jiných řádů hmyzu.

Samičky kladou vajíčka jednotlivě (zřídka po 2 až 3 kusech) na rostliny. Vajíčka kladou ze spodní strany listů, kalichů, stonků nebo jiných mladých pletiv. Housenky se líhnou po 3 až 6 dnech a po vylíhnutí se zavrtávají do pletiv, často přímo pod kalich, méně často do listů, květů, plodů nebo do výhonků. Vstupní otvor ucpávají výkaly. Procházejí 5 nebo 6 instary. Housenky dokončují vývoj po 1 až 3 týdnech, kdy jsou už plně dorostlé a opouštějí rostliny, přičemž na plodech zanechávají zřetelné výstupní otvory. Kuklí se na zemi poblíž živných rostlin v tuhém nahnědlém kokonu. Stadium kukly trvá 7 až 12 dní, celková doba vývoje je 23 až 35 dní. V Indii má L. orbonalis 5 až 9 generací za rok, dospělci jsou aktivní především v noci.

Aktivně se šíří jen na krátké vzdálenosti letem. Na dlouhé vzdálenosti se šíří při transportu napadených plodů.

L. orbonalis je v Asii považován za nejzávažnějšího škůdce na lilku vejcoplodém. Housenky prvých generací, které se živí listy nebo vyvíjejícími se výhony lilku, mohou způsobit opad listů a vadnutí mladých výhonů a v důsledku toho i ztráty v produkci květů a plodů. Pozdější generace, které se živí uvnitř plodů, znehodnocují plody. U napadených plodů dochází navíc k jejich dalšímu znehodnocení sekundárními bakteriálními infekcemi. Odhady ztrát při produkci plodů lilku vejcoplodého se u různých autorů značně liší, a to v rozmezí od 13 % do 86 %. V jižní Indii je v některých oblastech L. orbonalis navíc považován za nejzávažnějšího škůdce brambor. L. orbonalis v tropické a subtropické Asii nejvíce škodí na lilku vejcoplodém během monzunové sezóny. Takovéto podmínky se v EU nevyskytují, proto se předpokládá. že by rozsah ztrát při jeho rozšíření v EU nebyl tak vysoký jako v Asii.

Asie: Bangladéš, Brunej Darussalam, Čína, Filipíny, Indie, Indonésie, Japonsko, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Nepál, Pákistán, Saúdská Arábie, Singapur, Srí Lanka, Tchaj-wan, Thajsko, Vietnam. Afrika: Burundi, Etiopie, Ghana, Jižní Afrika, Kamerun, Keňa, Kongo, Lesotho, Malawi, Mosambik, Nigérie, Rwanda, Sierra Leone, Somálsko, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Tanzanie, Uganda, Zambie, Zimbabwe. Oceánie: Austrálie.

Vzhledem k tomu, že Leucinodes orbonalis, který do roku 2022 nepodléhal fytosanitární regulaci v EU, byl vícekrát zachycen v zásilkách při dovozu ze třetích zemí a bylo předběžně posouzeno, že může splňovat kritéria pro karanténní škodlivý organismus, přijaly některé členské státy EU, a následně i Evropská komise, opatření proti zavlékání tohoto škodlivého organismu do EU a jeho rozšiřování v EU. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1941 byl tento druh zařazen mezi škodlivé organismy, které nesmí být dovezeny na území EU nebo být na tomto území přemísťovány, drženy, množeny nebo uvolňovány. Toto opatření bude v platnosti až do dokončení úplné analýzy rizika tohoto škodlivého organismu. K fytosanitárním opatřením zabraňujícím vstupu L. orbonalis na území EU patří i obecný zákaz dovozu lilkovitých rostlin určených k pěstování (kromě osiva) do EU z většiny neevropských třetích zemí, a dále i to, že plody lilku vejcoplodého dovážené do EU musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením a jsou podrobeny výstupní i dovozní fytosanitární prohlídce. L. orbonalis je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

K monitoringu lze použít feromonové pasti.

Při zjištění výskytu L. orbonalis na území ČR (kromě případů zjištění tohoto škodlivého organismu při dovozní fytosanitární kontrole v leteckých zásilkách) by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

EFSA - Pest categorisation of Leucinodes orbonalis