Rostlinolékařský portál

Blýskavka S. litura je naprostý polyfág, napadající široký okruh rostlinných druhů, a to jak dvouděložných, tak i jednoděložných. 
Hostitelskými rostlinami jsou např. bavlník (Gossypium spp.), kolokázie jedlá (Colocasia esculenta), kukuřice setá (Zea mays), len (Linum spp.), lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek rajče (Solanum lycipersicum), podzemnice olejná (Arachis hypogaea), rýže setá (Oryza sativa), sója luštinatá (Glycine max), tolice vojtěška (Medicago sativa) a řada druhů zeleniny, např. brukev (Brassica spp.), fazol (Phaseolus spp.), lilek vejcoplodý (Solanum melongena) a paprika (Capsicum spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu blýskavky Spodoptera litura byl v ČR prováděn v letech 2021 až 2025. V letech 2021 až 2023 byl tento průzkum podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělec je šedohnědý motýl, délky těla 15–20 mm, s rozpětím křídel 30–38 mm, přední křídla jsou šedá až červenohnědá, se silně variabilní kresbou a světlými liniemi podél žilek, u samců bývají namodralé oblasti na bázi a na vrcholu křídla. Zadní křídla jsou šedobílá s šedým okrajem, často s tmavšími žilkami. 
Vajíčka jsou kulovitá, trochu zploštělá, v průměru 0,6 mm, obvykle jsou světle oranžově hnědá nebo růžová. Vajíčka jsou kladena ve skupinách o průměru 4–7 mm, které jsou pokryté vrstvičkou zlatohnědých chloupků ze zadečku samice. 
Housenky jsou lysé, různě zbarvené, černošedé až tmavě zelené, postupně červenavě hnědé až bělavě žluté, na bocích mají tmavé a světlé podélné proužky, na hřbetní části jsou na každém článku po stranách dvě tmavé půlměsícovité skvrnky (kromě prvního hrudního článku), přičemž skvrnky na prvním a osmém zadečkovém článku jsou větší. Ačkoliv je kresba variabilní, charakteristickým znakem je jasně žlutá páska na hřbetní straně. 
Kukla je červenohnědá, 15–20 mm dlouhá.

U dospělců i housenek může dojít k snadné záměně za dospělce i housenky blýskavky bavlníkové, přesné určení je možné podle pohlavních orgánů dospělců.

Příznakem napadení je žír housenek, které mohou způsobit úplné odlistění porostu hostitelských rostlin. Na kukuřici housenky často minují ve stoncích a mohou také poškozovat mladé palice.

Příznaky lze zaměnit za příznaky působené jinými žravými škůdci, zejména z řádu motýlů.

Jedna snůška blýskavky S. litura obsahuje několik set vajíček. Vajíčka jsou obvykle kladena na vrchní stranu listů. Samice naklade 2000–2600 vajíček v průběhu 6–8 dní. Housenky se z vajíček líhnou po 2–3 dnech. Mladé housenky skeletují listy. Starší housenky se živí v noci a přes den jsou ukryté v půdě u báze živné rostliny. Housenka prochází šesti vývojovými stadii. Housenky se mohou ve velkých skupinách stěhovat z jednoho pole na druhé. Housenky se kuklí v půdě poblíž živné rostliny. Stadium kukly trvá obvykle 7–10 dnů. V Indii, ve svazovém státu Ándhra Pradéš, vytvoří blýskavka za rok 12 generací, přičemž vývoj jedné generace trvá v zimě o něco více a v létě o něco méně než jeden měsíc.

Motýli se v noci pohybují v okruhu 1,5 km, mohou ale doletět na větší vzdálenosti. Housenky mohou přelézt z jednoho pole na druhé. V mezinárodním obchodu se vajíčka a housenky mohou přenášet spolu s rostlinným materiálem, řezanými květinami nebo zeleninou. Kukly mohou být v půdě v hrnku nebo v kořenovém balu, pokud se rostliny převážejí s půdou.

Blýskavka S. litura patří k nejzávažnějším škůdcům v tropických a subtropických oblastech, kde škodí na celé řadě jednoletých i trvalých kultur. Housenky mohou poškodit nejen nadzemní části rostlin, ale i hlízy a kořeny. Ztráty na výnosu mohou dosáhnout až 100 %. Blýskavka působí významné ztráty při produkci rajčat, bavlníku, cukrové řepy, brambor, sóji, podzemnice olejné, tabáku a dalších plodin. Napadá i stromy a keře na plantážích. Pro Evropu má blýskavka význam především pro oblasti s vhodnými klimatickými podmínkami na jihu kontinentu. V podmínkách střední Evropy může mít omezený význam pro chráněné prostory (skleníky, fóliovníky).

Blýskavka S. litura je široce rozšířena v Asii, Austrálii a Oceánii, dále se vyskytuje v Africe (Ghana, Réunion, Středoafrická republika) a na Azorských ostrovech. V Evropě se výskyt udává z Francie a Portugalska. Výskyt byl zjištěn rovněž v Německu, Nizozemsku a ve Spojeném království, ale byl eradikován a není vyloučeno, že v těchto případech nešlo o blýskavku S. littoralis.

Blýskavka S. litura se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Mezi karanténní škodlivé organismy pro EU byla zařazena v roce 2019. Rostliny rodů listopadka (Chrysanthemum spp.), hvozdík (Dianthus spp.) a pelargonie (Pelargonium spp.), kromě osiva, dovážené ze třetích zemí, musí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou blýskavky S. litura, nebo v místě produkce nebyly od počátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné příznaky výskytu blýskavky S. litura, nebo byly rostliny podrobeny vhodnému ošetření na ochranu proti blýskavkám. 
Blýskavka je zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkumy se provádějí ve vhodných termínech v roce s ohledem na možnost zjistit výskyt blýskavky a zahrnují použití feromonových lapačů. Možné jsou i vizuální prohlídky porostů hostitelských rostlin a vyhledávání příznaků poškození způsobených žírem housenek.

Při zjištění výskytu blýskavka S. litura na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu škůdce. V místech, kde je blýskavka rozšířena, se v rámci integrované ochrany rostlin doporučuje signalizace výskytu a upřesnění termínu kladení vajíček pomocí feromonových lapačů, pěstování čistých kultur k usnadnění přístupu přirozených nepřátel ke kuklám blýskavky, které mohou být v čistých kulturách rovněž snadněji zasaženy meteorologickými faktory, pěstování tzv. lapacích rostlin (např. slunečnice), na které blýskavka přednostně klade vajíčka, kolem produkčních ploch, využití insekticidní ochrany.

Mezi základní preventivní opatření patří kontrola rostlin určených k pěstování v místě jejich produkce na výskyt blýskavek. U některých typů rozmnožovacího materiálu (např. řízky) se doporučuje ošetření nízkou teplotou (méně než 1,7 °C) po dobu 2–4 dnů, následované fumigací.

Insekticidní ochrana se provádí proti housenkám při zjištění příznaků poškození.

T. Růžička, ÚKZÚZ