Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami jsou ovocné a okrasné stromy a keře, zejména broskvoň obecná (Prunus persica), hrušeň obecná (Pyrus communis), jabloň domácí (Malus domestica), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), muchovník (Amelanchier spp.), slivoň švestka (Prunus domestica), třešeň ptačí (Prunus avium), k dalším hostitelům patří hloh (Crataegus spp.), hlohyně (Pyracantha spp.), jeřáb (Sorbus spp.) a skalník (Cotoneaster spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu kozlíčka Saperda candida v ČR byl proveden v letech 2021 a 2023 za finančního příspěvku EU.

Dospělec je štíhlý kozlíček, 15–20 mm dlouhý, s dlouhými tykadly dosahujícími délky těla. Hlava, štít a krovky jsou hnědé a mají na svrchní části na každé straně světlý souvislý podélný proužek. Spodní strana je bělavě zbarvená, nohy a tykadla jsou šedé s modravým nádechem. Larva je bělavá nebo žlutavá, dorůstá do velikosti až 45 mm.

Dospělce vzhledem k charakteristickému zbarvení prakticky nelze zaměnit s jiným druhem tesaříka nebo jiného hmyzu, který se vyskytuje v ČR.

Příznakem napadení jsou kruhovité výletové otvory v kmenech hostitelských rostlin. Chodbičky vytvářené larvami mohou obkroužit kmen a přerušit vodivá pletiva, což může vést k odumření, zvláště u mladých stromků. V místech počátku žíru larev se mohou objevit výrony mízy. Napadené stromky jsou také náchylnější na poškození větrem.

Výletové otvory v kmenech lze zaměnit za výletové otvory působené jinými druhy tesaříků nebo jiného dřevokazného hmyzu.

V Severní Americe trvá vývojový cyklus 2–3 roky. Dospělci se vyskytují od května do července, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do skulin při bázi kmene hostitelských rostlin. Vylíhlé larvy začínají žír v kůře a od září se vyskytují mezi kůrou a bělovým dřevem. Kuklí se ve chodbičce ve dřevu. Populace v Severní Americe nejsou synchronizované, dospělci se proto vyskytují každoročně.

Nejvýznamnějším způsobem šíření je přenos s napadenými rostlinami určenými k pěstování. V napadených školkařských výpěstcích je obtížné detekovat přítomnost larev škůdce.

Kozlíček Saperda candida působí problémy zejména ve školkách a v mladých výsadbách hostitelských rostlin. Vzhledem k jeho skrytému vývoji je možný jeho přenos výpěstky hostitelských rostlin, u nichž se výskyt nepodaří zjistit. Podle oblasti rozšíření tohoto druhu v lze očekávat, že příznivé podmínky pro vývoj může mít na většině území EU.

Severní Amerika (Kanada, USA). V roce 2008 byl zjištěn izolovaný výskyt tohoto kozlíčka v Německu, v městské oblasti na ostrově Fehmarn, kde probíhají eradikační opatření.

Kozlíček Saperda candida se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Mezi karanténní škodlivé organismy pro EU byl zařazen v roce 2019. Kozlíček je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

V oblastech, kde se kozlíček vyskytuje, se doporučuje provádět prohlídky stromů ke zjišťování příznaků napadení.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu škůdce.

Mezi základní preventivní opatření se řadí pěstování hostitelských rostlin pocházejících z oblastí prostých výskytu škůdce a pěstování hostitelských rostlin na stanovištích, kde se škůdce nevyskytuje. V oblastech, kde se kozlíček vyskytuje, se doporučuje při zjištění příznaků výskytu likvidace larev pomocí pružných drátků zastrkovaných do larválních chodeb.

Chemická ochrana je obtížná, lze ji provádět v období kladení vajíček pro dospělcům a mladým larvám před jejich průnikem do stromu.

T. Růžička, ÚKZÚZ