Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami jsou rostliny z rodu modřín (Larix spp.), hlavními hostiteli jsou modřín japonský (Larix kaempferi) a m. Gmelinův (Larix gmelinii).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu Mycosphaerella larici-leptolepis byl v České republice proveden v roce 2021 za finanční podpory Evropské unie. Úřední detekční průzkum byl opět proveden v roce 2025. 

Infekce se, obvykle počátkem července, projevuje izolovanými hnědými skvrnkami na jehlicích, obklopenými slabým chlorotickým kroužkem (5–7, nejvýše 20 skvrnek na jehlici), později skvrnky splývají, nakonec celé jehlice zhnědnou. Jehlice na větvích výše v koruně bývají často méně napadené než jehlice na spodních větvích. Zbarvení je zvláště patrné v létě a na podzim. Jehlice postupně opadnou, zůstávají pouze chomáče na koncích větví. Napadený strom pak vypadá jako ožehnutý požárem. U silně napadených stromů dochází až k 80% redukci přírůstu objemu dřeva. Silně infikovány bývají hlavně porosty ve věku 10–20 let.

Záměna příznaků je možná s příznaky působenými jinými houbovými patogeny, například houbou Mycosphaerella laricina, která je původcem sypavky modřínu. Hnědnutí a opad jehlic mohou působit také abiotické faktory, mráz nebo sucho.

Primárním zdrojem inokula jsou askospory. Ty se vyvíjejí z černých plodnic, které vyrůstají na podzim a v zimě na opadaných jehlicích, které jsou v kontaktu s půdou. Askospory jsou uvolňovány při 100% relativní vlhkosti od konce května do poloviny června, výjimečně až do srpna. Askospory jsou roznášeny vzdušnými proudy a infikují mladé jehlice. Vrchol infekčního tlaku nastává od konce května do poloviny června, Inkubační doba trvá 1–2 měsíce. Obecně se onemocnění projevuje závažněji na kyselých půdách.

V přírodních podmínkách se patogen se šíří askosporami unášenými větrem. Šíření v mezinárodním obchodu připadá v úvahu na napadených jehlicích hostitelských rostlin určených k pěstování.

Opakované napadení a opad jehlic vede k oslabování stromů, k menším přírůstkům, odumírání výhonů a větví a následně i k odumření celého stromu. V Japonsku je tento patogen pokládán za nejvýznamnější příčinu defoliace (sypavky) modřínu japonského. Jeho význam v Japonsku vzrostl v polovině minulého století. Napadány jsou desetileté až dvacetileté porosty. V Mandžusku v severovýchodní Číně je nejvýznamnějším patogenem modřínu Larix gmelinii var. olgensis. K hostitelům patří i modřín opadavý, proto je tento druh z důvodu významného rizika zařazen mezi karanténní škodlivé organismy pro EU.

Patogen se vyskytuje ve východní Asii (Čína, Japonsko, Korejská republika, Korejská lidově demokratická republika).

Patogen M. laricis-leptolepis se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. 
Patogen je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Výskyt patogenu M. laricis-leptolepis je možné sledovat podle příznaků na hostitelských rostlinách a podle výsledků následného laboratorního vyšetření odebraných vzorků.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Zákaz dovozu rostlin modřínů, včetně jejich řezaných větvích, z neevropských zemí do EU je základním fytosanitárním opatřením proti zavlečení M. laricis-leptolepis do EU.

Z Japonska jsou publikovány uspokojivé výsledky ochrany pomocí opakovaných postřiků fungicidy na bázi mědi.

T. Růžička, ÚKZÚZ