Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfága na jehličnatých dřevinách, který napadá především velmi tenké části, churavějících nebo nalomených a odlomených větví a tenkých kmínků. Nalezneme jej na následujících dřevinách: borovice, douglaska jedle, příp. smrk.

Jedná se o cca 1,1–1,7 mm velkého zástupce, který je válcovitého tvaru, tmavě hnědé barvy. Imaga jsou intenzivně lesklá.
Larvy jsou při vývoji soustředěny pouze pod kůrou. Do dřeva přecházejí maximálně až na období kuklení. Larvy jsou charakteristického rohlíčkovitého tvaru a cca 1,0–1,2 mm velké, beznohé a světle, příp. slonovinové barvy.

Rozlišovacím znakem je především velikost jedinců a také jejich poškození a trofická vazba na nejtenčí části jehličnatých dřevin. U druhu s podobným požerkem a také podobnou velikostí Pityokteines voronzowi jsou dospělci cca 1,5–2,0 mm velcí a především jsou vázáni jen na jedle.

Požerek je hvězdicovitý (5–7 četné hvězdičky), matečné chodby jak příčné, tak také podélné (cca 5–10 cm dlouhé a jen 0,7 mm široké), snubní komůrka i matečné chodby nepatrně zasahují do běle, larvální chodby v kůře a lýku, do dřeva zasahují opět jen nepatrně. Larvy se před kuklením mohou zavrtávat do dřeva. Napadená místa na dřevině, tedy závrty pro zimování, nebo iniciaci tvorby požerku, charakterizují výrony kapiček pryskyřice na kůře.

Charakter poškození je obdobný u všech druhů rodů kůrovců s hvězdičkovitým požerkem. Tento druh lze ale nalézt na širším spektru hostitelů a hlavně na velmi tenkých dimenzích živné materie (od 1 cm do 5 cm). Ostatní druhy se drží konkrétní živné dřeviny a také silnějších dimenzí živného materiálu.

Rojení tohoto druhu v jarní generaci probíhá koncem dubna a také v květnu. Zakládá i sesterskou generaci po regeneračním žíru. Letní rojení probíhá v červenci až v srpnu, druhá generace ukončí zpravidla vývoj ještě téhož roku a imaga přezimují buď v místě žíru, nebo v kůře sousedních stromů. V horských podmínkách a za dalších nepříznivých podmínek je možné založení pouze jednoho pokolení s tím, že rojení bývá na začátku června.

Jedná se o druh s málo intenzivní škodlivostí, který má tendenci k přemnožování jen v rámci velmi tenkého materiálu, tedy větví. Je ale velmi častý, jako druh doprovodný dalším druhů lýkožroutů a lýkohubů, kteří již škodlivostí vynikají.

P. Martinek, MENDELU