Rostlinolékařský portál

Brvušky se vyvíjejí především ve vajíčkách křísů, ploštic a brouků, méně často u mšicosavých, vážek, rovnokřídlých, pisivek, třásněnek a dvoukřídlých.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť zajišťující dospělcům potravu (nektar a pyl), úkryt a alternativní hostitele pro vývoj larev. Vhledem ke krátké doletové vzdálenosti od zdrojů potravy k hostitelům je třeba podporovat výskyt kvetoucích rostlin v blízkém okolí porostů nebo přímo na pozemku výsevem nektarodárných biopásů.  
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem). Rizikové jsou zbytky pesticidů i na povrchu vajíčka, které mohou hubit dospělce při vykusování výletového otvoru.

Čeleď zahrnuje druhy držící primát nejmenšího hmyzu světa. Délka těla zpravidla do 1 mm (0,16–1,7 mm). Tykadla jsou daleko od sebe (blíže u složených očím) a dlouhá – přesahují ½ délky těla, bez kroužků, u samců nitkovitá s 10–13 články, u samic s paličkou na konci a s 8–11 články. Křídla většinou vyvinutá, se silně redukovanou žilnatinou (žilky viditelné jen u báze křídla), dlouze obrvená, přední křídla na bázi často stopkovitě zúžená, zadní křídlo zúžené. Chodidla se 4 (Mymarinae) nebo 5 články (Gonatocerinae). Tělo nekovové, žlutavé až černé. První článek zadečku často stopkatý. 
V ČR 46 druhů, v Evropě 457.

Podobné na další chalcidky (Chalcidoidea), od kterých se odliší podle kombinace znaků uvedených v popisu. Velmi podobná čeleď Mymarommatidae má stopkaté první 2 články zadečku, kdežto u brvušek je stopkatý nejvýše 1. článek zadečku.

Parazitace většinou bezpříznaková, po vylíhnutém dospělci zůstává ve vajíčku kruhový výletový otvor.

U většiny druhů není dostatečně znám. V závislosti na druhu se vyvíjí jedna nebo více generací za rok. Samice čichem vyhledává hostitele, do kterého naklade vajíčko. V jednom hostiteli se většinou vyvíjí pouze jedna larva. Druhy se známými hostiteli jsou oligofágní nebo polyfágní, vyvíjejí se ve více druzích jednoho rodu nebo ve více čeledích v rámci řádu.

Vzhledem k velmi malé velikosti dospělců i hostitelů (vajíček) jsou v agrocenózách přehlíženi a jejich význam v regulaci škůdců je podhodnocen. Anaphes flavipes parazituje vajíčka kohoutků škodících na obilí, několik druhů brvušek napadá štítenku zhoubnou. Brvuška ostnohřbetková (Polynema striaticorne) parazituje vajíčka invazní ostnohřbetky ovocné, proti které byla záměrně dovezena do jižní Evropy z Ameriky.

K. Holý, VÚRV