Rostlinolékařský portál

Monofág napadající výhradně bez – především bez černý a a bez červený. Evidence z Nového Zélandu potvrzuje výskyt také na bezu kanadském.

Na listech se objevují malé, obvykle kulaté až nepravidelné skvrny, o průměru 2–4 mm, s tmavohnědým až šedomodrým středem a s výrazně tmavším okrajem. Tyto skvrny se mohou slévat a vytvářet rozsáhlejší nekrózy, které vedou k předčasnému opadu listů, snížení fotosyntézy a následnému oslabení rostliny.

Patogen vytváří asexuální výtrusy (konidie) uspořádané ve svazcích na spodní straně listů, s velikostí konidií okolo 50–100 µm. Výtrusy klíčí na povrchu listů za vysoké vlhkosti (rosy, déšť) a optimální teploty (cca 20–30 °C). Infekce proniká listem přes průduchy nebo drobná poranění; po kolonizaci dochází ke vzniku skvrn a následně ke sporulaci. Patogen přežívá ve vytěženém listí a opadlých částech rostlin během zimy, odkud se znovu šíří na jaře.

Konidie se šíří pomocí déšťových kapek a větru na krátké vzdálenosti. Možný je i přenos kontaminovanými nástroji nebo přes infikované zbytky rostlin v okolí.

• Odstraňování a likvidace opadlých listů a infikovaných částí rostlin. 
• Zajištění dostatečného odvětrávání a zvětšení vzdálenosti mezi rostlinami.  
• Vyhýbání se přehnanému zavlažování, zejména v době rosy nebo deště.
• Zavedení hygienických opatření včetně čištění a dezinfekce zahradních nástrojů. 

• Použití širokospektrých fungicidů je doporučeno zejména preventivně, v případě přetrvávajícícho tlaku infekce.
• Aplikovat během období nejvyšší infekční aktivity – především na jaře při vyrašení listů.