Rostlinolékařský portál

Široké spektrum brukvovitých kulturních i plevelných rostlin z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Mezi kulturní rostliny řadíme řepku olejku, hořčici a brukvovitou zeleninu (zelí, tuřín, rukola atd).

Velikost dospělců je v rozmezí 2,5–4,0 mm. Zbarvení těla je tmavě šedé až černé s hnědými chloupky. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly. Chodidla jsou výrazná svým oranžovo rezavým zbarvením. Tykadla mají hnědý odstín.
Vajíčko je kulatého tvaru, zbarveno do bíla.
Larvy dosahují velikosti 4–5 mm. Jsou bělavé, beznohé (apodní), s vyvinutou hlavou (eucephalní), rohlíčkovitě prohnuté do tvaru písmene „C“. Zbarvení hlavy je v hnědých odstínech.

Hlavní výhony nebo celé rostliny jsou poškozeny žírem larev. Na jaře zůstávají rostliny zakrnělé a vyhání postranní výhony. V poškozených řapících a stoncích lze po rozříznutí nalézt rohlíčkovité larvy. Rostlina je poškozená, zakrnělá a deformovaná.

Poškození je zaměnitelné s poškozením a žírem larev dřepčíka olejkového.

Dospělci se stěhují na podzim do porostů řepek. Přelet probíhá v září a v průběhu října. Oplodněné samice kladou vajíčka do listových řapíků či do listových žilek. Kladení vajíček začíná od září do března. Kladení může přetrvávat i v průběhu zimního období, pokud nastane mírná zima a jsou příznivé povětrnostní podmínky. Larvy v průběhu zimního období poškozují a vyžírají stonky rostlin. Na jaře během března a dubna larvy opouští rostlinu a zakuklí se v půdě, kde setrvávají v klidové fázi. V průběhu léta se objevují dospělci, kteří v podzimním období přelétávají do nově založených vzcházejících porostů řepky, kde škodí.

Krytonosec černý se řadí k minoritním a bezvýznamným škůdcům brukvovitých rostlin. Při nárůstu jeho populace může nabývat na významu. Lze ho tedy zařadit mezi potencionální hrozbu pro vzcházející porosty řepky olejky. Společně s dřepčíkem olejkovým ho můžeme zařadit mezi podzimní škůdce řepky, kdy pozdní aktivita a škodlivost u obou škůdců začíná koncem roku a trvá do začátku následující sezóny.

Proti larvám i dospělcům má potenciál řada biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále by se s ohledem na způsob života dospělců a larev daly uplatnit i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria bassiana, Metarhizium sp. či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis případně Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů by připadaly v úvahu přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Cilená ochrana se neprovádí, zpravidla je populace redukována aplikacemi na podzimní škůdce řepky (dřepčíci rodu Phyllotreta a dřepčíka olejkového). 

J. Patočková, ÚKZÚZ